Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

pátek 31. prosince 2010

Jaký byl rok 2010 POSLEPU?

Roman Kabelka a Radek Pavlíček v Poradně pro přístupný webKonec roku je příležitostí k hodnocení všeho druhu. I já bych rád této chvíle využil a ohlédl se za uplynulým rokem, v němž jsme si mimo jiné připomněli 10 let trvání našeho projektu Blind Friendly Web. Pojďme se tedy společně podívat na ty nejdůležitější věci, které jsme za letošní rok v oblasti přístupnosti udělali.

  • V březnu se uskutečnil již 10. ročník konference INSPO 2010 - Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami. V sekci Tvorba přístupného webu jsem seznámil posluchače s novými praktickými věcmi, které přináší WCAG 2.0.
  • ISSS 2010 je další konference, které se již tradičně s kolegy Michalem Jelínkem a Hankou Bubeníčkovou aktivně účastníme. Kromě propagačního stánku jsem měl i letos přednášku, tentokrát zaměřenou na nejčastější mýty a omyly v oblasti přístupnosti webu. Konferenci pak jako každý rok předcházelo testování přístupnosti několika desítek webů, soutěžících ve Zlatém erbu a Bibliowebu.
  • V březnu a dubnu kolegové z týmu představili čtenářům blogu jednotlivá řešení, zpřístupňující uživatelům s těžkým postižením zraku mobilní telefony.
  • Na konci dubna jsem pak s aktuálními trendy v přístupnosti seznámil posluchače Semináře webdesignu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně.
  • Květen byl pak ve znamení programování poslepu Romana Kabelky.
  • Přes prázdniny jsme si dali pauzu, protože jsme se věnovali jiným věcem, abychom se pak v září s Romanem Kabelkou opět zúčastnili konference WebExpo 2010, kde jsme měli propagační stánek a já i přednášku.
  • V říjnu jsme uspořádali seminář k 10 letům projektu Blind Friendly Web a na Poslední sobotě odprezentovali tématiku přístupnosti Nette aplikací.
  • V listopadu pak Roman Kabelka začal psát seriál o přístupnosti Mac OS X se screenreaderem VoiceOver.
  • Za zmínku pak určitě stojí i seriál o WCAG 2.0, který jsem psal pro Zdroják.

Kromě toho jsme se samozřejmě věnovali i "běžné" práci - základním a rozšířeným testům přístupnosti, které pod hlavičkou našeho projektu nabízíme, konzultacím či osvětovým článkům.

Závěrem bych rád poděkoval kolegům z týmu, bez nichž by Blind Friendly Web nebyl takový, jaký je a také všem, kteří náš projekt - ať už finančně, morálně, formou služeb či slev - podporují. No a nezbývá než (si) popřát, aby rok 2011 byl pro nás alespoň tak úspěšný, jako ten letošní. V plánu toho máme hodně - namátkou například dokončení autorizovaného překladu WCAG 2.0.

Tak ať se daří i vám.

úterý 28. prosince 2010

Přístupnost Mac OS X - navigace v uživatelském rozhraní

Dnes budeme pokračovat v seznamování se s přístupností Mac OS X a podíváme se na tři oblasti - navigaci v uživatelském rozhraní, interakci se základními a strukturovanými ovládacími prvky a vyčítání tabulek

Navigace v uživatelském rozhraní

V prostředí Mac OS X s aktivním VoiceOverem existují tři kurzory umožňující ovládat uživatelské rozhraní:

  • Ukazatel myši. Ovládá se myší či trackpadem příslušnými pohyby a gesty.
  • Klávesnicový fokus Ovládá se v kruhu tab order, který je známý i z dalších operačních systémů. Umožňuje postupně aktivovat jednotlivé ovládací prvky uživatelského rozhraní pomocí klávesy Tab, resp. Shift+Tab...
  • VoiceOver kurzor. Ovládá se příslušnými klávesovými příkazy v kombinaci s VO klávesami a slouží primárně k vyčítání obsahu oken uživatelského rozhraní.

V základním nastavení je nezávislým kurzorem ukazatel myši, zatímco klávesnicový fokus a VoiceOver kurzor se navzájem následují.

To v praxi znamená, že pokud se klávesnicový fokus přesune na některý z ovládacích prvků, lze ihned zkoumat jeho okolí, neboť VoiceOver kurzor je automaticky přesunut na totožný prvek. Stejně tak, je-li VoiceOver kurzor umístěn na ovládací prvek, jež může získat fokus, dojde k přesunutí klávesnicového fokusu na tento prvek.

Kurzor VoiceOveru má oproti standardnímu fokusu jednu podstatnou výhodu, kterou je možnost přecházet na prvky uživatelského rozhraní, jež nemohou získat fokus. Jedná se typicky o statický text - dotaz, upozornění, instrukce apod.

Aby ovládání VoiceOver kurzoru bylo zjednodušeno, je ve výchozím nastavení zapnuta tzv. rychlá navigace (quick nav), což znamená, že lze stiskávat samotné šipky bez držení potřebných VO přeřaďovačů (CTRL+Option). Tuto volbu lze kdykoli přepnout současným stiskem levé a pravé kurzorové šipky.

Interakce se základními a strukturovanými ovládacími prvky

Mezi základní ovládací prvky, s nimiž se v prostředí Mac OS X můžeme setkat, jsou tlačítka, zaškrtávací políčka, přepínače a vyskakovací tlačítka. Všechny tyto prvky je možné aktivovat stiskem mezerníku, resp. příkazem VoiceOveru VO+Mezerník, což odpovídá akci kliknutí:

  • Tlačítko se aktivuje a vykoná akci.
  • Zaškrtávací políčko změní svůj stav zaškrtnutí.
  • Přepínač se stiskne (vybere).
  • Vyskakovací tlačítko zobrazí menu z možnostmi, v němž se lze pohybovat šipkami a potvrdit žádanou volbu ENTERem.

Při srovnání s ovládacími prvky Microsoft WIndows je možné si všimnout, že zatímco ve Windows se volba ze skupiny přepínačů vybírá šipkami a fokus získává vždy skupina celá, Mac OS X přepínače nemusí ve všech případech seskupovat, a přiděluje tak fokus každému přepínači zvlášť. Vyskakovací tlačítka v MAC OS X jsou de facto obdobou rozbalovacích seznamů ve Windows.

Mezi základní ovládací prvky patří i editační pole. Lze do nich prostě vpisovat z klávesnice s tím, že stejně jako ve Windows, je i zde text označen do bloku při získání fokusu, což umožňuje přímé přepsání již existujícího textu. Speciálním případem editačního pole je editační heslové pole, v němž VoiceOver namísto čtení znaků vydává cvakavý zvuk a navíc při vstupu na něj se zapnutým CapsLockem upozorní, že je zapnuto psaní velkých písmen. Práce s editačními poli se liší od systému Windows až ve chvíli, chceme-li text upravovat. Není možné se v něm pohybovat šipkami, neboť ty ve výchozímm nastavení ovládají VoiceOver kurzor, který při stisku šipky přejde na ovládací prvek v daném směru. Vypne-li se rychlá navigace VOiceOver kurzoru popsaná výše, není poté již problém pohybovat s textovým kurzorem šipkami.

Textový kurzor se zpřístupní i ve chvíli, pokud s editačním polem zahájíme interakci. Interakce je způsob, jímž je umožněno blíže zkoumat obsah prvků uživatelského rozhraní. V případě statických textů a editačních polí to umožňuje číst obsah podrobněji - po slovech, znacích apod. V jiných případech tento způsob zpřístupňuje ovládací prvky uvnitř skupinových prvků. Typickým příkladem jsou panely nástrojů seskupující řadu tlačítek. VoiceOver kurzor v okně zaměří panel nástrojů jako celek a aby bylo možné stisknout některé z tlačítek uvnitř něj, je třeba zahájit s panelem nástrojů příslušným příkazem interakci. VoiceOver kurzor se poté pohybuje pouze uvnitř oblasti, s níž byla interakce zahájena. Mezi další prvky, které vyžadují vstup do interakce, aby je bylo možné ovládat, patří voliče data a času, krokové ovladače (posuvníky), tabulky a hypertext.

Ve výchozím nastavení VoiceOveru klávesnicový fokus zahrnuje v kruhu tab order všechny prvky mající schopnost získat fokus, což znamená, že dochází k automatické interakci a zanořování do skupinových prvků.

Vyčítání tabulek

V prostředí Mac OS X se lze setkat s tabulkami na několika místech, při čemž nejčastější je seznam souborů a složek v ústřední aplikaci systému - souborovém manažeru Finder. Při zahájení interakce s tabulkou se VoiceOver kurzor pohybuje po buňkách v odpovídajícím směru. Pohyb nahoru a dolů přechází po řádcích a zachovává sloupec, naproti tomu pohyb vlevo a vpravo přechází mezi sloupci a dodržuje řádek. Je-li dosaženo konce, resp. začátku řádku, dojde při dalším pohybu ve stejném směru k přechodu na lineárně nejbližší buňku.

Při změně sloupce je automaticky přečteno i jeho záhlaví, navíc záhlaví je možné pomocí příslušné klávesové zkratky kdykoli vyčíst. Rovněž dalšími příkazy lze si nechat přečíst celý řádek či sloupec.

Související odkazy

Autorem článku je Roman Kabelka.

pátek 10. prosince 2010

Přístupnost Mac OS X - vlastnosti odečítače VoiceOver

V dnešním díle seriálu o přístupnosti Mac OS X se podíváme na to, jaké vlastnosti má odečítač obrazovky VoiceOver a jak snadné je v Mac OS X zprovoznit braillský řádek.

Již po prvním seznámení je patrné, že VoiceOver patří k novější generaci odečítačů obrazovky. Nenese si totiž s sebou koncepty, jež vyplývaly ze situace více jak před deseti lety a projevují se dnes spíše jako přítěž. Nejvíce je to asi znát při práci s webovými stránkami.

Jak bylo již řečeno, zprovoznit odečítání v Mac OS X je jednoduché. Stačí stisknout klávesovou zkratku Command + F5 a VoiceOver se spustí. Pokud počítač vypneme čí restartujeme se zapnutým odečítáním, trvá tento stav i po novém nastartování systému a hlasová odezva je ihned aktivní.

Ve výchozím nastavení VoiceOver nabídne při spuštění průvodce, který uživatele provede postupně řadou obrazovek, které osvětlí zacházení s odečítačem a ovládání operačního systému Mac OS X jako takového.

Většina těchto průvodních obrazovek umožňuje popsané postupy rovnou vyzkoušet na praktických ukázkách.

Kromě toho, že VoiceOver má klávesové zkratky, které přímo interagují s ovládacími prvky na obrazovce a které vyčítají požadované informace, má i několik užitečných nástrojů:

  • VoiceOver Utility: umožňuje nastavit chování odečítače, mezi něž patří taková obvyklá nastavení odečítačů jako výřečnost, navigace, nastavení pro prohlížení webového obsahu, preferované hlasové výstupy a braillské řádky atd.
  • VoiceOver Help: menu obsahující do několika skupin přehledně uspořádané příkazy odečítače i s klávesovými zkratkami. Toto menu může sloužit jako malý tahák, pokud si uživatel na danou klávesovou zkratku nevzpomene.
  • Item Chooser: menu umožňující vybrat jeden z ovládacích prvků aktivního okna a přesunout na něj kurzor. Zadáváním počátečních písmen názvů prvků lze postupně menu zúžit a pokud tedy uživatel prostředí rozsáhlejšího dialogu zná, může tak ovládací prvek najít velice rychle.
  • Application Chooser: menu umožňující vybrat jednu z právě běžících aplikací a po rozbalení podmenu i konkrétní okno, má-li jich aplikace více. Vybrané okno se po zvolení přesune do popředí a přemístí se do něj fokus.
  • Window chooser: menu umožňující vybrat stejným způsobem jako v předchozím případě jedno z otevřených oken aplikace, jež je právě v popředí.
Application a Item Chooser navíc u aktuálních aplikací/oken zobrazují, že jsou právě aktivní. Příslušný příznak je uveden i u předchozí aplikace/okna, jež byly použity před těmi aktuálními.

Klávesové příkazy

Jako každý odečítač, nabízí i VoiceOver režim pro nápovědu klávesnice, kde jsou čteny názvy stisklých kláves a pokud daná kombinace odpovídá některému z příkazů VoiceOveru, je přečten nápovědný text objasňující účel klávesové zkratky.

Všechny klávesové příkazy VoiceOveru jsou vázány na dva přeřaďovače - CTRL a Option. Tyto dvě klávesy jsou obsaženy ve všech příkazech pro odečítání, a tak se někdy tato kombinace často zkracuje na písmena VO. Tzn. každý z příkazů obnáší stisk minimálně tří kláves. Je pravdou, že všechny přeřazovací klávesy leží bezprostředně vedle sebe, takže i když např. klávesové zkratky v internetovém prohlížeči pro posun zpět po elementech jsou kombinací písmene a přeřaďovačů Shift+CTRL+Option+Command, lze všech pět kláves stisknout. Nicméně tato "cvičení prstů" řadě uživatelů nemusí být příliš příjemná.

Dotykové příkazy

Jako alternativu ke klávesovým příkazům je možno využít příkazy zadávané gesty přes trackpad notebooku či externí Magic Trackpad stolních počítačů. Gesta se tvoří jedním až čtyřmi prsty, při čemž se navíc rozlišuje směr pohybu (nahoru, dolů, vlevo, vpravo), jeho rychlost (táhnutí či švihnutí), popř. ťuknutí a jejich počet atd.

Pokud je k dispozici klávesnice, lze považovat tento způsob ovládání spíše za alternativu, je nutné si však uvědomit, že odečítač VoiceOver je součástí i dalších produktů firmy Apple, jako jsou mobilní telefony iPhone, přehrávače iPod Touch a tablet iPad, kde dotykové ovládání nemá jinou alternativu.

Nastavení hlasu a braillského řádku

Parametry hlasu je možné kdykoli pohotově měnit přidržením kláves CTRL+Option+Command a stiskáváním šipek stejným způsobem, jak se tomu děje např. u odečítače NVDA. Tj. šipkami vlevo a vpravo se vybírá parametr (rychlost, výška, hlasitost, intonace, mluvčí) a šipkami nahoru a dolů se mění hodnota parametru. Tato nastavení jsou k dispozici ii na příslušné kartě ve VoiceOver Utility.

Stejně tak ve VoiceOver utility na kartě Braille lze zvolit výchozí braillský řádek používaný pro braillský výstup odečítače. Je zde i možnost přidat řádek nový, při čemž se vybírá typ připojení (USB, Bluetooth) a zařízení. Při připojování řádku přes Bluetooth postačuje zadat pouze párovací kód, o další nastavení portu a protokolu se postará již samotný VoiceOver. Jsou podporovány všechny dostupné braillské řádky na českém trhu s vyjímkou domácích řádků Rex. Jelikož jsou kompatibilní s řádky Alva 544 Satellite, existuje i u nich naděje, že je možné je zprovoznit.

Fakt, který prakticky znemožňuje použití braillského řádku s VoiceOverem v českém prostředí, je absence braillské překladové tabulky pro češtinu. Standardní součástí VoiceOveru je pouze tabulka pro americký počítačový braill včetně zkratkopisu.

Související odkazy

Autorem článku je Roman Kabelka.

úterý 30. listopadu 2010

Přístupnost Mac OS X pro nevidomé - začínáme

Ruku v ruce s tím, jak se čím dál více stávají počítače běžnou součástí našeho života, zvětšuje se i paleta možných řešení, jak sestavovat a lépe cílit pomůcky pro zrakově postižené na bázi výpočetní techniky.

Při výběru pomůcky je nutno zvážit různé požadavky klienta, mezi kterými má v poslední době čím dál větší váhu i výsledná cena pomůcky. Stává se také, že uživatel, který si pomůcku vybírá, byl zvyklý pracovat v jiném prostředí, než jsou MS Windows.Není proto divu, že zkušenější a méně konzervativnější uživatelé začínají - ať už kvůli ceně, či na základě svých předchozích zvyklostí či znalostí - hledat pomůcky postavené na jiném operačním systému, než je MS Windows.

Přechod z jednoho odečítače obrazovky na druhý nemusí být nijak složitý. Uživatel prostředí operačního systému Windows důvěrně zná a kromě toho trend v tomto prostředí udává odečítač JAWS a ostatní od něj tu více, tu méně, kopírují, takže “přeučení” se na jiný odečítač není zpravidla nijak komplikované.

Chce-li však uživatel s odečítačem změnit i operační systém, vynoří se několik otázek, jejichž zodpovězení není zcela jednoduché.

  • Pamatoval tvůrce operačního systému na to, že by jej mohl používat i uživatel s těžkým zrakovým postižením?
  • Pokud ano, existuje odečítač, který by uspokojivě ozvučoval prostředí systému tak, aby se uživatel mohl soustředit na svou práci, a nemusel řešit nekomfortní odečítání?
  • Poradí si tento odečítač s aplikacemi třetích stran?

Kolega Martin Baláž se před časem věnoval přístupnosti prostředí GNOME se screenreaderem ORCA. My se dnes začneme věnovat přístupnosti dalšího z u nás minoritních systémů, kterým je MAC OS X od Apple, a pokusíme se odpovědět na výše položené otázky.

Hardware

Sortiment stolních počítačů a notebooků firmy Apple je přesně daný, proto je dobré se zmínit i o přístupnosti samotného hardware. My jsme pro testování použili MacBook White, jehož vlastnosti jsou dobře popsány v recenzi na serveru Notebook.cz. Nad rámec recenze je dobré zmínit, že klávesnice notebooku je dobře hmatná, neboť každá klávesa je jasně ohraničena a zapuštěna samostatně do krytu. Stejně tak zabudované reproduktory mají dostatečný výkon a frekvenční rozsah na to, aby i v rušnějším prostředí byla řeč odečítače srozumitelná.

Pokud se více zaměříme na zvukový výstup tohoto notebooku, který může zajímat nevidomého tolik, jako běžného uživatele kvalita monitoru, lze konstatovat, že zvuk je vyvážený s nadprůměrně malým zkreslaním a slušnou dynamikou. Rovněž si bez problémů poradí se sluchátky s vyšší impedancí a nemá ztráty v basové části spektra.

Software

Proč jsme se vlastně pustili do testování přístupnosti počítačů Apple? Důvody máme tři:

  • Čas od času se objeví klient, který zvažuje pořízení PC od Apple. My mu chceme fundovaně poradit a seznámit jej se všemi klady i zápory tohoto řešení.
  • Samotné nás to zajímá ;-)
  • Odečítací program VoiceOver je automatickou součástí dodávaného operačního systému Mac OS X je od verze 10.4 - uživatel tedy dostává se systémem odečítací program a nemá s jeho pořízením další náklady.

Prakticky tedy je možné si vzít jakýkoli novější počítač s tímto operačním systémem, stisknout klávesovou zkratku pro spuštění odečítače VoiceOver a nevidomý uživatel může začít pracovat (předpokládáme pochopitelně znalost fungování prostředí Mac OS X). Ano, je to skutečně tak jednoduché. Pro české uživatele tu jsou však dvě nezanedbatelná ale:

  • Do systému je nutno doinstalovat českou hlasovou syntézu. Jediným prozatím funkčním řešením je zakoupení licence pro balík Acapella Infovox iVox, jehož součástí je i český hlas Eliška, známý též uživatelům Windows. Licence zakoupená pro Windows není přenositelná na systém Mac OS X.
  • I když do systému Mac OS X lze nainstalovat českou lokalizaci, lokalizace se netýká odečítače VoiceOver, jehož hlášky, konfigurace, menu a nápověda nejsou počeštěny. V nejbližší době se tento stav pravděpodobně nezmění, neboť dle informací, které máme k dispozici, není lokalizace tohoto odečítače v plánu.

Jako malou ochutnávku nabízíme na závěr videoukázku ovládání Max OS X za pomocí gest a screenreaderu VoiceOver.

Druhá kapitola bude věnována prostředí operačního systému Mac OS X a jeho zpřístupnění screenreaderem VoiceOver včetně popisu jeho funkcí a schopností.

Autorem článku je Roman Kabelka.

pondělí 8. listopadu 2010

Pravidla přístupnosti v evropských normách

Na letošní konferenci ICCHP (International Conference on Computers Helping People with special needs) ve Vídni byla v souvislosti s přístupností často zmiňována směrnice CEN/CENELEC Guide 6 a to i přesto, že se jedná o dokument 9 let starý. Pojďme si tuto směrnici stručně představit a zasadit ji do kontextu současných trendů přístupnosti, v našem případě přístupnosti webových stránek.

Pravidla pro tvůrce norem vymezující potřeby seniorů a osob se zdravotním postižením (dále jako Směrnice č. 6) byla původně vydána v roce 2001 jako směrnice ISO/IEC 71 a v této podobě vešla 1. ledna 2002 v platnost i pod hlavičkou Evropské komise pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) jako její Směrnice 6. Směrnice je určena především subjektům, které se podílejí na standardizačních procesech v organizacích, jež tuto směrnici přijaly.

Dokument obsahuje pravidla pro tvorbu a revizi norem zaručující vyšší přístupnost produktů a služeb. Konkrétně členové Evropské komise pro normalizaci (CEN) - odborné výbory, operační skupiny, ... - jsou na základě Směrnice č. 6 zodpovědní za implicitní vymezení potřeb starších osob a osob se zdravotním postižením ve svých normách, specifikacích a zprávách.

Cíle a obsah Směrnice č. 6

Směrnice č. 6 si klade tři hlavní cíle:

  1. Informovat o tom, jak lidské schopnosti a znevýhodnění ovlivňují použitelnost produktů, služeb a stavebních prostor.
  2. Popsat, jaké požadavky v normách souvisí s přístupností a použitelností produktů a služeb,
  3. Zvýšit povědomí o výhodách přístupného designu.

Dokument se skládá z několika úvodních kapitol, za nimiž následuje 10 tzv. klauzulí. Mezi ty zásadnější patří:

  • Klauzule 6 - Stručně popisuje schvalovací proces, jenž umožňuje odborným výborům vzít v potaz potřeby starších osob a osob se zdravotním postižením. Tento proces se dělí na pět fází, při čemž každá z nich má daný seznam bodů vymezujících problematické aspekty.
  • Klauzule 7 a 8 - Obsahují tabulky zobrazující vztahy mezi různými klauzulemi v normách týkajících se např. balení, uživatelského rozhraní či stavebních prostor a mezi faktory, jenž musí být zváženy při vymezení daných znevýhodnění.
  • Klauzule 9 - Poskytuje popis tělesných funkcí a zdravotních postižení majících přímé důsledky na používání produktů a služeb.
  • Závěrečná kapitola - Obsahuje bibliografii s odkazy na zdroje se specifickým zaměřením.

Evropské normy a přístupnost webu

Po osvětlení cílů Směrnice č. 6 si lze poměrně dobře představit, pro koho je cílena, už méně však, jak by se její doporučení mohla projevit na přístupu ke koncovému zákazníkovi. Dohledat konkrétní evropské normy vytvořené s ohledem na tuto směrnici je prakticky nemožné. To může být zapříčiněno tím, že samotní členové evropských standardizačních organizací nejsou dostatečně o existenci Směrnice č. 6 informováni. V roce 2006, tedy 4 roky po vydání Směrnice č. 6, Evropská komise pro normalizaci (CEN) zjístila, že pouze 3 z 275 jejích výborů aktivně tuto směrnici do svých norem začleňuje. V reakci na tento výsledek Evropská asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů (ANEC) se rozhodla navrhnout opatření, jež by mohly tuto situaci změnit.

Vydávání doporučení pro tvorbu webových prezentací a aplikací je v celosvětovém kontextu natolik kvalitně zaštiťováno konsorciem W3C, že podle všech indícií nemá Evropská unie ambice v oblasti přístupnosti konkurovat iniciativě W3C pro přístupný web (WAI) a jejím doporučením a to zejména pravidlům přístupnosti webového obsahu (WCAG). Evropská komise se víceméně omezuje jen na vydávání zpráv a stanovisek založených na doporučeních W3C.

Směrnici č. 6 tedy můžeme z pohledu tvůrců webových stránek chápat spíše jako pojistku, která je nutnou součástí evropských technologických norem. Přestože pro některé oblasti průmyslu a služeb má tento dokument nepochybně svůj význam, nepřináší do postupů tvorby webových stránek nic nového.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Zdroje

neděle 31. října 2010

Přístupnost Nette aplikací

Přístupnost Nette aplikací byla tématem říjnové poslední soboty. S kolegou Romanem Kabelkou jsme rádi přijali pozvání Davida Grudla a v sobotu odpoledne dorazili do Veselé vačice popovídat přibližně třiceti členům Nette komunity o přístupnosti.

Krátký úvod do problematiky, který jsem měl "na starost" já, jsem zaměřil na seznámení účastníků s principy práce s alternativními vstupy a výstupy, s webovou stránkou, formuláři, CSS a Javascriptem a potencionální úskalí AJAX aplikací. Pak si vzal slovo Roman a na praktických příkladech ukázal přístupnost webových aplikací postavených na Nette a přístupnost komponenty DataGrid.

Pokud jste se Poslední soboty nemohli zúčastnit a toto téma vás zajímá, můžete si prohlédnout videozáznamy našich přednášek, které už jsou k dispozici.

Podle ohlasů účastníků padala naše slova na úrodnou půdu, takže věříme, že po této osvětě budou weby, postavené na Nette, ještě přístupnější než doposud ;-)

Děkujeme.

Fotogalerie na Flickr.com

22. Poslední sobota Dobrodružná, 30. 10. 2010

Videozáznamy přednášek

Související odkazy

pátek 22. října 2010

Přístupnost prostředí GNOME se screenreaderem Orca

Stojaté vody přístupnosti jiných systémů než jsou Windows opět po čase rozčeřil kolega Martin Baláž, který během července a srpna 2010 otestoval přístupnost prostředí GNOME se screenreaderem Orca.

Martin v závěrečném hodnocení píše

Linuxová distribuce Vinux, konkrétně grafické prostředí Gnome a odečítač obrazovky Orca, je již z hlediska přístupnosti pro nevidomé uživatele na vcelku dobré úrovni. Zpřístupněny jsou všechny základní aplikace, jako je např. e-mailový klient Mozilla ThunderBird, webový prohlížeč Mozilla Firefox nebo kancelářský balík Open Office.
Předpokladem pro práci v Linuxovém prostředí je samozřejmě alespoň základní znalost tohoto operačního systému. Myslím, že takový OS lze doporučit jen zkušeným uživatelům, kteří si s tím budou schopni poradit.

Použitelnost této kombinace screenreaderu a prostředí bohužel komplikuje několik nedostatků, které běžnou práci ztěžují - Martin uvádí například vcelku pomalou odezvu odečítače při práci s větším množstvím souborů/složek, časté restartování odečítače nebo ztrátu fokusu na komplikovanějších webových stránkách.

S detailními výsledky Martinova testování se můžete seznámit v závěrečné zprávě z testování (pdf; 240 kB).

Pokud vás zajímá přístupnost jiných operačních systémů než těch z dílny Microsoftu, můžete se v dohledné době těšit také na výsledky našeho testování přístupnosti Mac OS X pomocí screenreaderu VoiceOver.

Související odkazy

pátek 8. října 2010

Deset let projektu Blind Friendly Web - pozvánka na seminář

V letošním roce si připomínáme deset let od chvíle, kdy jsme spustili náš projekt Blind Friendly Web. Při této příležitosti pořádáme ve středu 20. 10. 2010 v Praze seminář na téma asistivních technologií, přístupnosti, a zkušeností s její praktickou implementací. Během semináře budou předvedeny i technologie, které pomáhají handicapovaným uživatelům při práci s počítači.

Těšit se můžete například na ukázku ovládání počítače hlasem, dozvíte se o zkušenostech se zaváděním přístupnosti v Seznam.cz či o tom, jak náročné je zpřístupnit web Českého statistického úřadu.

Podrobný program a registrační formulář najdete na stránce semináře.

V případě zájmu se registrujte, účast na semináři je bezplatná.

Těším se na setkání.

úterý 28. září 2010

Jak bylo na WebExpo 2010? Skvěle.

Radek a Roman v Poradně pro přístupný webRok se s rokem sešel a opět jsme s kolegou Romanem strávili příjemné dva dny na konferenci WebExpo 2010. Na konferenci jsme nejeli jako běžní návštěvníci, ale jako "vystavovatelé", takže náš pohled na věc bude odlišný od těch, které už jsi si jistě přečetli. Ani přednášek jsme letos moc nestihli, protože jsme prakticky celou dobu "pracovali".

Co se nám líbilo moc?

  • Místo konání. Řadě lidí nevyhovuje, my jsme s ním ale spokojeni. Areál je pěkný, stejně jako loni jsme si zajistili ubytování na kolejích přímo v něm, takže jsme to měli všude blízko a nemuseli řešit dopravu.
  • Zájem o náš stánek a přístupnost vůbec. Během dvou konferenčních dnů náš stánek navštívilo několik desítek lidí, kteří se chtěli dozvědět něco o přístupnosti či asistivních technologiích, které jsme předváděli. Zajímavým zážitkem bylo pro řadu návštěvníků vyzkoušení brýlí, simulujících různé zrakové vady. Pátek nám utekl ani nevíme jak (na stánku pořád někdo byl), a ani v sobotu jsme se nenudili. "Nátřesk" byl obzvlášť po mé přednášce. Dotazy byly různorodé. Někdo přišel poptat se na řešení konkrétních problémů, někdo o přístupnosti moc povědomí neměl, takže jsme se věnovali jak základům (nadpisy jsou nadpisy), tak pokročilým věcem (WAI-ARIA).
  • Funkční Wi-Fi v Aule. Oproti loňsku, kdy Wi-Fi byla prakticky pořád nedostupná, to bylo letos v pohodě a mohli jsme surfovat dle libosti.
  • Milá slečna kavárnice na "stánku" vedle nás. Kávu jsem jako "nekafař" moc neocenil, ale Roman říkal, že byla skvělá ;-)
  • Networking. Letos byl ještě lepší než loni - přišlo mi, že lidi měli větší zájem se seznamovat.

A co se nám nelíbilo?

  • Začátek konference v pátek ráno. Protože jsme mimopražští, tak to pro nás znamenalo jet do Prahy už ve čtvrtek večer, abychom nemuseli v pátek ráno vstávat někdy v půl páté ráno. Loňský začátek konference po obědě nám vyhovoval více.
  • Nezbyla na nás trička :-( Ale dle slov slečny z registrace jsme nebyli sami a nějaká trička navíc se mají ještě přidělávat, tak snad to neprošvihneme a trička si koupíme dodatečně.

WebExpo 2010 rozhodně hodnotíme pozitivně. Organizační nedostatky, které konferenci doprovázely, jsme registrovali, ale protože se nás bezprostředně netýkaly, radost z konference nám nijak nekazily. A v neděli ráno jsme odjížděli s pocitem, že naše "mise" měla smysl a že to byly smysluplně strávené dva dny.

Všem organizátorům proto velké díky (Vaškovi dík navíc za opětovnou možnost prezentace tématiky přístupnosti) a za rok zase na viděnou ;-)

Související odkazy

úterý 31. srpna 2010

Přístupnost na WebExpo 2010

Ani letos nebude v programu konference WebExpo chybět tématika přístupnosti.

Díky vstřícnosti hlavního pořadatele (děkujeme) budeme mít s kolegou Romanem Kabelkou po celou dobu konání konference opět k dispozici prezentační stánek/stolek, kde budeme propagovat tématiku přístupnosti a nabízet bezplatné konzultace v této oblasti. Jako novinku jsme si pro vás připravili simulační brýle, takže si budete moci na vlastní oči vyzkoušet, jak vidí váš web uživatel s glaukomem, zúženým zorným polem či jiným zrakovým postižením.

V pátek 24. září od 14.30 pak budu mít přednášku s názvem Přístupnost - návrat ke kořenům. Přednášku mám v plánu zaměřit na seznámení s principy přístupnosti, které mají velmi zajímavý poměr mezi náročností implementace a přínosem pro uživatele. Nebudou chybět ani praktické ukázky, jak tato pravidla pomáhají při práci s vaším webem nejen lidem s kognitivními poruchami, zrakovým či sluchovým postižením, ale všem návštěvníkům.

Pokud vás tématika přístupnosti zajímá, chcete se dozvědět, jak je na tom váš web z hlediska přístupnosti, prokonzultovat nějaký přístupnostní problém či se jen tak zastavit na kus řeči, jste vítáni.

Těšíme se na vás.

Související odkazy

středa 30. června 2010

Jak vytvářet přístupné dokumenty ve Wordu 2007

Dnešním příspěvkem bych rád volně navázal na svůj předchozí blogpost o přístupných dokumentech a napsal něco o tom, jak přístupné dokumenty tvořit.

K tvorbě přístupných dokumentů lze přistupovat mnoha způsoby. Jednou z možností je použít například Adobe Acrobat. Ten je ale placený a ne každý je ochoten do něj investovat. Rád bych se proto věnoval způsobu lidovému, kterým je použití nejrozšířenějšího programu na tvorbu dokumentů – MS Wordu. Podobným způsobem lze vytvořit přístupné PDF i ve Writeru z Open Office, ale protože si myslím, že Word používá více lidí, zaměřím se něj.

Jak na to?

Základem tvorby přístupného dokumentu je správná sémantika. Při formátování dokumentu je proto nutné dodržet následující pravidla:

  • Panel nástrojů pro změnu stylůnadpisy v dokumentu vyznačit odpovídajícími styly (při tvorbě nadpisů lze s úspěchem použít stejné principy jako při tvorbě nadpisů na webové stránce),
  • Odrážky a číslováníseznamy vyznačit pomocí nástrojů určených k tomuto účelu (Odrážky a číslování) a vygenerovat tak seznamy, které jsou opravdovými seznamy,
  • obrázky, které nesou významovou informaci, doplnit vhodnou relevantní textovou alternativou. Formulář pro zadání alternativního textového popisku najdeme umístěný poněkud nelogicky v sekci Nástroje obrázku – Formát – Velikost.

Dialogové okno Velikost

Dále jsou při vygenerování PDF zachovány odkazy, takže se nemusíme bát je v dokumentu použít. Z pohledu slabozrakých uživatelů je pak vhodné brát zřetel na dostatečný kontrast popředí a pozadí.

Problematické jsou tabulky. U jednodušších tabulek, kde jsou záhlaví řádků/sloupců umístěna v první buňce sloupce/řádku, se v zásadě můžeme spolehnout na funkci screenreaderu, která u tohoto typu tabulek většinou správně přiřadí jednotlivým buňkám odpovídající záhlaví. Problém ale nastává u tabulek složitějších (tj. tabulek, které mají vícenásobná záhlaví pro buňku či sloučené buňky), kde nemáme k dispozici id a headers pro korektní přiřazení vícenásobných záhlaví jednotlivým buňkám. V takovém případě je vhodné složitou tabulku rozdělit do několika jednodušších či ji doplnit textovým komentářem, vystihujícím nejdůležitější informace.

Dokument máme připravený, můžeme z něj tedy vytvořit PDF. Word 2007 se Service Packem 2 už má možnost exportu do PDF implementovánu, ve starší verzi musíme doinstalovat odpovídající plug-in. Možnost exportu do PDF najdeme pod položkou Uložit jako.

Při exportu je nutné zaškrtnout v Možnostech zaškrtávací políčko Značky struktury dokumentu pro usnadnění, aby při exportu byla zachována struktura dokumentu.

Dialogové okno Možnosti

A to je vše. Pokud dodržíme vše výše uvedené, mohou s takto vytvořeným PDF pracovat bez větších obtíží nejen uživatelé se zdravotním handicapem, ale v takovém případě je i velmi usnadněno další zpracování takového dokumentu.

středa 9. června 2010

Zvýrazňujete odkazy při ovládání webu z klávesnice?

Vím, psal už o tom před časem Filosof. Ale protože se tento neduh stále nedaří vymýtit a navíc mám pocit, že se v poslední době stále častěji setkávám s weby, které ovládání z klávesnice moc neřeší, určitě neuškodí malé opáčko a rozšíření tématu.

O co jde?

Existuje celá řada uživatelů, kteří ovládají web pouze z klávesnice:

  • nevidomí,
  • slabozrací,
  • tělesně postižení,
  • lidé, kteří pochopili, že když mají ruce na klávesnici, je snazší zadat příkaz z klávesnice než hledat myš ;-)
  • atp.

Prakticky všem (pominu-li nevidomé uživatele) velmi pomůže, když při ovládání webu z klávesnice ví, na kterém odkazu či prvku právě mají kurzor.

V čem je problém?

Řada tvůrců webů bohužel u odkazů ošetřuje pouze stav :hover. Tím sice pomohou těm, kteří k ovládání webu používají myš (což je samozřejmě také důležité), ale pokud současně v CSS není definován i :active (pro IE < 7) a :focus (pro moderní prohlížeče), jsou ti, kteří používají jen klávesnici, při práci s webem nahraní, protože mají velký problém zjistit, který prvek má právě focus. Ostatně, zkuste si svůj web projít pomocí tabulátoru a hned zjistíte, zda se na něm při ovládání jen z klávesnice zorientujete a budete vědět, kde máte kurzor.

Pokud chce být tvůrce webu na uživatele, kteří používají pouze klávesnici, obzvlášť zlý, doplní do CSS k :hover, :active či :focus vlastnost outline: none. Tím spolehlivě zruší i systémem doplňované zvýraznění pomocí tečkovaného rámečku.

Jak z toho ven?

Řešení je naštěstí velmi jednoduché. Nepoužívat outline: 0 a u každého :hover přidat ještě dvě stejné definice s :active a :focus, případně je možné dát definice :active a :focus stavu samostatně a u textových odkazů invertovat barvu pozadí a barvu textu odkazu.

Pěkně vyřešené zvýraznění odkazů při procházení z klávesnice najdete například na blindfriendly.cz, vlada.cz nebo nette.org, opak je pak k vidění na prakticky všech ostatních webech ;-)

Takže - až budete příště definovat :hover, nezapomeňte přidat :active a :focus.

Související odkazy

pondělí 24. května 2010

Jak se programuje poslepu. Bonus závěrem - videoukázka.

S kolegou Romanem Kabelkou jsme dnes připravili (teda hlavně Roman, já jen točil ;-) malý bonus k miniseriálu o tom, jak se programuje poslepu. Pokud vás zajímá, jak Roman jen za pomoci screenreaderu a braillského řádku programuje, podívejte se na následující video.

Související odkazy

čtvrtek 20. května 2010

Jak se programuje poslepu. Díl třetí - Nette Framework.

V posledním díle seriálu o programování jen pomocí sluchu a hmatu nás Roman Kabelka seznámí s tím, jak se mu poslepu používá Nette Framework.

Slovo má Roman.

Na podzim minulého roku jsem se dozvěděl o Nette Frameworku. Ihned mě zaujaly dvě vlastnosti:

  • Webová aplikace má m vstupních akcí a n výstupních pohledů, přičemž logicky související akce a pohledy jsou sdruženy v jedné třídě (presenteru).
  • Podoba pohledu je dána šablonou, jež má úspornější zápis a větší bezpečnost, než když šablona je tvořena přímo v PHP.

Presentery a celý komponentový systém formují zdrojové kódy do ustálené struktury, s níž lze pomocí dříve uvedených technik orientace nalézt požadovaný kus kódu. Metody pro akce a pohledy mají v presenterech předepsané konvence, což lze využít např. tak, že hledáním řetězce "ion act" je možné přeskakovat po jednotlivých metodách akcí.

Šablony Latte filteru tím, že dovolují uvození výstupu "<?php echo ..." zkrátit na pouhou otevírací složenou závorku, přispívají také k příjemnější práci. Pokud k tomu přidáme ještě tzv. n atributy, je zdrojový kód přehledný a prostorově úsporný, což se ocení především při čtení skrze braillský řádek.

I když z hlediska přehlednosti je Nette Framework pro nevidomé programátory dosti dobrým pomocníkem, neznamená to, že by každý měl začínat s prvními pokusy o webové aplikace právě v Nette Frameworku. Hlavní úskalí vidím v dokumentaci frameworku a ve faktu, že objektové programování začátečníkům nebude zcela vlastní. Pokud ovšem je člověk schopen toto zvládnout, projeví se veškeré přednosti Nette Frameworku.

Když mi před nedávnem volal kamarád s tipem na vytvoření webu, který se bude skládat převážně ze statických stránek a dvou formulářů odesílaných na e-mail, pojal jsem to jako šanci odzkoušet Nette Framework. K tomu ve skutečnosti došlo až ve chvíli, kdy byl web již hotový. Vše spěchalo, a tak jsem jej dočasně vystavěl na svém vlastním malém frameworku. Po převedení do Nette Frameworku jsem tak mohl porovnat výhody jednotlivých řešení:

  1. Nebýt jednoduchosti vyvíjeného webu, musel bych řešit generování navigace v Nette Frameworku dle mých požadavků, což ve svém frameworku jsem měl ošetřené.
  2. Šablona webu v Nette Frameworku je přehlednější zejména díky chytré syntaxi Latte filteru, jehož výhoda ve stručnosti byla již zmíněna.
  3. Web www.pujckynej.net postavený na Nette Frameworku je členěn do čtyř logických celků, což umožňuje snadno dohledat příslušné pasáže:
    1. Statické stránky.
    2. Stránky generované z dat v XML a transformované pomocí XSLT.
    3. Stránka s formulářem pro žádost o spolupráci.
    4. Průvodce pro formulář s on-line žádostí.

Mé původní řešení pro statické stránky bylo jednoduché, pro formuláře však už nepříliš průhledné, neboť v rámci přehlednosti se kód tříštil do několika objemějších souborů ošetřujících všechny situace.

  1. Nette Framework přirozeně vede programátora k dělení aplikace do menších souborů, jež jsou však přehledně provázány díky dědičnosti tříd a doporučené adresářové struktuře. Myslím si, že čím menší soubor, tím lépe pro orientaci skrze odečítač.
  2. Nette Framework elegantně soustřeďuje na jedno místo definice formulářů a pravidla jejich chování. Z mých zkušeností opakující se HTML kód nejen, že je nezáživný na psaní, ale vykazuje i vyšší chybovost. Orientace v takovém jednotvárném textu je bez zrakové kontroly do jisté míry ztížena vlivem právě jednotvárného okolního kontextu. Tento problém se především týká formulářů a tabulek. Nette Framework kód formuláře generuje dle stručných volání metod, což nesnáze značně v této oblasti redukuje.

Závěrem

Poslepu rozhodně programovat lze. Dá to pouze více úsilí v hledání programovacího jazyka a vývojového prostředí, s nimiž zrakově postižený programátor se dobře zžije z hlediska abstraktního myšlení a automatizace běžných postupů. Mně se nejvíce osvědčil Poznámkový blok Windows a PSPad, z čehož větší úsilí přímo plyne. Je nutno si však uvědomit, že sofistikovaná vývojová prostředí práci skrze odečítač v mnoha případech nijak výrazně neusnadní. Dle mých zkušeností hlavním zdrojem těchto komplikací nejčastěji bývá nestandardní přístup z pohledu operačního systému k ovládacím prvkům, jež umožňují různé zvýrazňování kódu a jeho automatické doplňování, což odečítači může činit nemalé problémy při vyčítání relevantního obsahu.

Na závěr si můžete prohlédnout zdrojový kód třídy jednoho z formulářů, jež jsem vytvořil pro zmíněný web Pujckynej.net.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

středa 19. května 2010

Jak se programuje poslepu. Díl druhý - od Basicu k PHP.

V minulém díle jsme se seznámili s teoretickými základy programování, mezi které patří například práce s textem či orientace ve zdrojových kódech. Do této chvíle jsem se vyhýbal uvádění konkrétních zkušeností práce se zdrojovými kódy a jako programováním takovým, neboť jsem si vědom, že se jedná o výlučně individuální věc a to obzvláště, pokud člověk má nějaké postižení a neexistují žádné doporučené postupy. Aby však představa byla co nejvěrnější, uvádím níže své zkušenosti, které se nemusí ztotožňovat se zkušenostmi dalších nevidomých programátorů.

Obecně se mé zdrojové kódy vyznačují absencí mezer a jakéhokoli odsazování. Mezery píši jen tam, kde jsou nutné nebo kam jsem si je z historických důvodů zvykl psát (např. mezi klíčové slovo if a podmínku). Mezery na přednes odečítače nemají prakticky žádný vliv a na braillském řádku spíše zabírají užitečné místo. Stejné důvody platí i pro odsazování. Jeho přínos se nevyrovná starostem, jež nevidomý má s jeho udržováním. Složené závorky vyhrazující bloky zásadně píši na samostatné řádky, čímž se nepřítomnost odsazení do jisté míry kompenzuje.

Basic

Velkou školou bylo moje první setkání s programováním. Jednalo se o jazyk Basic na mikropočítači pro nevidomé Eureka A4. Vše se točilo okolo čísel řádků a špaget příkazů čtených Eurekou na jeden zátah. Ostatně ten, kdo Basic někdy viděl, dovede si strukturu ne-strukturu takových programů představit. Dopracovat se k nějakému místu zdrojového kódu znamenalo použít zcela rozdílné techniky orientace. Spustil se výpis, resp. předčítání zdrojového kódu od začátku programu či zadaného řádku. Ve chvíli, kdy člověk uslyšel inkriminovaný úsek, který chtěl editovat, bylo nutné si zapamatovat číslo řádku a přerušit předčítání. Poté se příslušným příkazem vyvolala editace daného řádku. Že šlo o postup z dnešního pohledu nepohodlný, není snad nutno dodávat. ale tehdy Eureka byla nenahraditelná a nevidomí hračičkové byli rádi i za takovou šanci, že si mohou něco naprogramovat. Někdy se jednalo o špagety kódu vskutku impozantní, ale alespoň se naskytla možnost protrénovat mozek pro chvíle budoucí a posilovat abstraktní myšlení.

Pascal

Mým prvním kompilovaným jazykem byl Turbo Pascal a to v prostředí MS-DOS, kde se možnosti editace blížily dnešním podmínkám. Kromě toho, že mě jisté jazykové konstrukce na Pascalu dodnes iritují, což nemá nic společného se zrakovým postižením, zaujmul jsem rozpolcený vstah k upovídanosti jazyka v čele s klíčovými slovy begin a end. Tyto upovídané konstrukce pro hlasový výstup jsou výhodnější než nejrůznější typy závorek. Tehdy jsem sice braillský řádek ještě neměl, ale ve chvíli, kdy jsem se k Pascalu vrátil v podobě Delphi a pracoval již s braillským řádkem, byla tato upovídaná syntaxe spíše na obtíž, neboť drahocené znaky na braillském řádku byly zabrány právě klíčovými slovy typu begin a end.

C++

C++ mi bylo sympatické už od začátku, na což měl vliv asi také můj učitel programování Zdeněk Říha, jenž je preferoval před Pascalem. C-like jazyky při čtení hlasovým výstupem nezní sice tak dobře, ale umí být stručné a to jak syntakticky, tak i výrazově. Tuto úspornost člověk ocení zvláště při použití braillského řádku, jehož matice znaků je tak maximálně využita.

PHP

Odtud je už krok k Javě a PHP. Zatímco Javu jsem využil spíše při akademických příležitostech, PHP se stalo prozatím mnou nejdéle používaným programovacím jazykem. Stejně jako jiní jsem začínal se zdrojovými kódy ala špagety. Jednalo se přecejen o špagety učesanější, neboť od svého učitele z dob programování v C jsem měl zakódováno porcovat alespoň skripty do logických bloků pomocí funkcí. Toto samozřejmě napomáhalo i přehlednosti kódu, což vedlo i k rychlejší práci. Jediné,co vždy bylo poněkud nešikovné, i když vždy řešitelné, bylo prokládání HTML a PHP tak, aby výsledný HTML kód pro případné hledání chyb působil kompaktním dojmem, což však na straně PHP vedlo někdy k poměrně dlouhým řádkům, na nichž najít požadované místo pouze s hlasovým výstupem nebylo pohodlné. Tato nepohodlnost přetrvala i do dob, kdy jsem začal skripty vylepšovat a dospěl k objektovému programování a vlastnímu pomocnému frameworku. Nikdy jsem se nedostal k tomu, abych si vytvořil vlastní šablonovací systém, který by čitelnost kombinace PHP a HTML zprůhlednil.

A co nás čeká příště?

V posledním díle mého seriálu se podíváme na to, jak se mi poslepu pracovalo s Nette Frameworkem, který jsem použil při tvorbě jednoho webu.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

pondělí 17. května 2010

Jak se programuje poslepu. Díl první - teorie.

Na našem blogu se podrobně věnujeme situacím, s nimiž se musí zrakově postižený uživatel vypořádat při čtení webových stránek. Pravidelný čtenář tedy již má představu o tom, jak uživatel, potažmo odečítač, se stránkou nakládá. Představy však mohou končit v situacích, kdy se nevidomý člověk dostane do role samotného tvůrce a programátora stránek. Cílem následujících řádků je přiblížit vám i tuto oblast.

Práce s textem

Při vyuce práce s ozvučenými počítači klademe s kolegy velký důraz na to, aby si naši klienti příkazy pro práci s textem co nejvíce zažili a dosáhli ideálně jistého stupně automatizace. Jen tak se docílí toho, aby bylo možné soustředit se na obsah dokumentu namísto přemýšlení nad tím, jakou klávesovou zkratku vzhledem k pozici kurzoru je nejvhodnější použít. Pro práci se zdrojovými kódy jakéhokoli druhu to platí dvojnásob.

Každého jistě napadne otázka, jak se lze bez zrakové kontroly zorientovat ve změti nejrůznějších druhů závorek a klíčových slov ve zdrojovém kódu. Vnímání toku textu zrakem má výhodu v možnosti zasadit jej do okolního kontextu a vypomáhat si užitečnými barevnými zvýrazněními. V případě nevidomého je jistě vhodné mít dobrou míru abstrakce umožňující si kontext zapamatovat, což ostatně předpokládají i samotné programování a algoritmizace. Zbytek umu spočívá na znalosti funkcí odečítače a klávesových zkratek.

Odečítač při pohybu kurzoru v textu čte vždy jen ten úsek, který vzhledem k objektu pohybu má význam. Mějme text "Webová str_ánka je|validní.", při čemž znak _ vyznačuje pozici kurzoru a znak | rozdělení řádků. Následující tabulka ukazuje, jak kurzor reaguje na příkazy a jak odečítač tyto změny čte.

Klávesová zkratkaPříkazStav textuČtená změna
Šipka_vpravoDalší znakWebová strá_nka je|validní.n
CTRL+Šipka_vpravoDalší slovoWebová stránka _je|validní.je
CTRL+Šipka_vlevoPředchozí slovoWebová _stránka je|validní.stránka
HomeZačátek řádku_Webová stránka je|validní.W
Šipka_dolůDalší řádekWebová stránka je|_validní.validní.
Šipka_nahoruPředchozí řádek_Webová stránka je|validní.Webová stránka je

Za důležité zjištění lze považovat, že zrakově postižený uživatel používá kurzor nejen k tomu, aby jej přesunul na místo, kam chce vpisovat, nebo kde chce provádět změny, ale i pro jemnější čtení textu v situaci, kdy například pohyb po řádcích (tedy čtení po řádcích) zahlcuje uživatele velkým množstvím informací, které není schopen sluchem pojmout. Opět uvažme příklad, kdy pomocí šipky dolů dojde k vyslovení následujícího řádku zdrojového kódu:

$path=Environment::expand("%templatesDir%/{$this->name}/{$this->action}");

Při běžném nastavení interpunkce je řádek přečten jako:

"dolar path rovno Environment dvojtečka dvojtečka expand závorka uvozovky procent templatesDir procent lomeno složená závorka dolar this větší name složená zavřít lomeno složená závorka dolar this větší action složená zavřít uvozovky zavřít středník"

Ostřílený programátor celý řádek může jistě pojmout, ale běžný uživatel, programátor začátečník, si spíše vyslovený řádek nezapamatuje úplně celý. Pokud však opakovaným stiskem příkazu pro posun po slovech "projde" celým řádkem v tempu, které si řídí sám, je výstup odečítače přijatelnější.

dolar
path
rovno
Environment
dvojtečka dvojtečka
expand
závorka uvozovky procent
templatesDir
procent lomeno složená závorka dolar
this
pomlčka větší
name
složená zavřít lomeno složená závorka dolar
this
pomlčka větší
action
uvozovky složená zavřít zavřít středník"

Naznačené dělení slov platí pro editor PSPad, v jiných editorech se toto dělení může lišit. V podrobnosti čtení lze samozřejmě jít až na úroveň znaků, což se uplatňuje např. v případě, kdy je nutno počítat závorky při syntaktických chybách.

Orientace ve zdrojových kódech

Předchozí řádky ukázaly, že skrze odečítač lze i s komplikovanějšími texty, mezi něž patří i zdrojové kódy, pracovat. Další významnou pomůckou nevidomého, která dovede práci zejména na úrovni znaků velmi zpříjemnit, je braillský řádek. I když jej standardně limituje zobrazení nejvýše čtyřiceti znaků, odpadá potřeba více manipulovat s kurzorem pro přečtení požadovaného úseku textu. Tím, že uživatel má text tak říkajíc pod rukama, začíná se i přes uvedené omezení způsob práce blížit běžnému vnímání.

Znalost nejběžnějších příkazů pro pohyb v textu však není vším. Dalšími užitečnými technikami pro orientaci jsou odskok na číslo daného řádku pro opravu chyb a pak zejména vyhledávání. Vyhledávání je neocenitelnou pomocí ve chvíli, kdy uživatel je s obsahem souboru seznámen a tudíž ví, jaký konkrétní řetězec hledat. Tuto metodu však lze úspěšně použít i např. pro přeskakování po hlavičkách jednotlivých metod třídy. Zadáme-li do vyhledávání "public"a následně hledáme další a další výsledky, získáme poměrně velmi rychle přehled, jaké veřejné metody jsou ve třídě definovány, neboť odečítač je schopen poměrně snadno přečíst řádek s nalezeným výskytem. Podobných příkladů, jak lze svým způsobem netradičně zapojit funkci vyhledávání, existuje nepřeberné množství. Uveďme si pár příkladů:

  1. <body - Nalezne začátek elementu body ve zdrojovém kódu stránky.
  2. ->name - Nalezne použití vlastnosti name objektu, nikoli však použití lokální proměnné $name.
  3. >> - Najde všechny elementy, do kterých se nedopatřením dostal zdvojený znak pro uzavření tagu.

Formátování zdrojových kódů je další aspekt, který může přispět k lepší orientaci. Nicméně i pro nevidomého platí, že každý je zvyklý kód psát trochu jinak a neexistuje žádné doporučené řešení. Někdo kolem operátorů píše mezery, jiný ne, někdo složené závorky pro vyznačování bloků píše na samostatné řádky, někdo otevírací závorku na konec řádku, jež bloku předchází. Jde především o to najít způsob, jenž naprosto bude odpovídat požadavkům takového nevidomého programátora.

Autorem článku je Roman Kabelka. Druhý díl bude věnován Romanovým konkrétním zkušenostem s prací se zdrojovými kódy a programováním jako takovým.

neděle 9. května 2010

Počítačové hry pro nevidomé v Čechách a v zahraničí

Počítačových her pro nevidomé je celá řada, nicméně jen relativně málo z nich vzniklo v České republice. Na otázku, proč tomu tak je, je těžké odpovědět. Hlavní důvod bude asi ten, že u nás neexistuje žádná společnost, která by přímo tyto hry vyvíjela. Nezanedbatelnou příčinou je nejspíš i fakt, že čeští nevidomí nejsou příliš ochotni za kvalitní počítačové hry platit. Nechci tím říct, že všechny kvalitní hry musí být nutně placené, ale finanční podpora autorů je obvykle hlavním důvodem vzniku profesionálně zpracovaných her, stejně to ostatně chodí i u počítačových her obecně.

V České republice se většinou jedná o vysokoškolské projekty, které i přesto, že hráče nic nestojí a jsou relativně kvalitní, mají jednu zásadní nevýhodu. Poté, co autor takové hry skončí se školou, zastaví se obvykle i vývoj jeho projektu a málokdy u těchto her dochází k pravidelným aktualizacím.

Dalším důvodem by mohlo být značné množství a popularita zahraničních her, kvůli které případní čeští autoři již nemají motivaci vytvářet hru podobného typu, když je již hotova její kvalitní zahraniční verze.

Pokusím se zde zmínit jednak existující české hry, ale rovněž hry zahraniční, které mě zaujaly, a s jejichž hraním mám osobní zkušenost.

Hry z české dílny

DSA

Asi nejrozsáhlejším projektem mezi českými hrami je DSA (Dousabel sound adventure).

Jedná se o prostředí, určené k vývoji her pro zrakově postižené. V praxi jde o hry, kde hráč, podobně jako u starých textových her, postupuje podle scénáře, manipuluje s předměty a pohybuje se ve scénářem daném prostředí.

Výhodou je, že součástí projektu je i editor, ve kterém lze vytvořit vlastní scénář. Programovací jazyk DSA je relativně bohatý, díky čemuž lze při šikovné práci se zvuky dosáhnout velmi kvalitního výsledku.

Projekt včetně dvou hotových scénářů je volně ke stažení, takže si jej může každý dle libosti vyzkoušet.

Více informací o DSA se dozvíte na adrese dousabel.sweb.cz/dsa/.

Marek Susčík a jeho hry

Dalším plodným autorem českých her pro nevidomé je Marek Susčík. Kromě vlastních her vytvořil v rámci své diplomové práce emulátor programovacího jazyku Basic, používaného v elektronickém zápisníku Eureka A4, díky čemuž již lze pod Windows hrát hry, původně programované pro tento zápisník. Jedná se většinou o jednoduše ovladatelné textové hry, které byly původně psány pro počítač ATARI, ale kromě nich jsou zde k dispozici i hry jiných nevidomých autorů.

Kromě emulovaných her pro Eureku vytvořil Marek Susčík i hry přímo pro Windows. Jedná se o karetní hru Prší, která je zajímavá hlavně tím, že podporuje i funkci hraní přes internet a dále o střílečku Vznášedla. Více informací o výše zmíněných hrách a emulátoru Basicu pro Eureku se dozvíte na webu Marka Susčíka.

Apogeum a hra Náhoda

Na stránkách www.apogeum.info lze po registraci zdarma stáhnout interaktivní počítačový gamebook Náhoda, určený pro nevidomé. Jedná se o podobný systém jako u klasických gamebooků, hráč má vždy na výběr z několika možností řešení nastíněné situace a na základě jeho výběru pak hra pokračuje.

Hra je zvukově velmi dobře provedena a autoři slibují další hry podobného typu.

Zahraniční hry, které mě zaujaly

Rád bych zde zmínil alespoň pár zahraničních her, které mě opravdu zaujaly, a ke kterým se i přesto, že času je čím dál méně, rád vracím.

Top Speed

Asi nejvíc mě zaujala hra Top Speed od holadské firmy Playing in the dark. Jedná se o klasická auta, nicméně kompletně pro nevidomé. Orientace na silnici je řešena tak, že v případě, že jste uprostřed silnice, je zvuk motoru slyšet z obou sluchátek stejně, a blížíte-li se k některému okraji, zvuk v příslušném sluchátku se zesiluje. Výhodou je velká propracovanost programu, jsou podporovány i herní ovladače jako je volant či joystick. Navíc hra disponuje možností hrát přes internet a lze vytvořit i vlastní tratě a auta. Projekt je freeware, takže si jej kdokoliv může zdarma stáhnout.

Více informací v angličtině se dozvíte na stránkách www.playinginthedark.net.

Shades of Doom

Jedná se o klasickou střílečku ve stylu Doom. Hra je po zvukové stránce velice dobře zpracována a určitě zaujme každého milovníka tohoto typu her. Více informací v angličtině se dozvíte na stránkách výrobce www.gmagames.com.

Hra je placená, nicméně je zde možnost stáhnout si její demoverzi.

Závěr

Popsat zde všechny kvalitní hry pro nevidomé by zabralo hodně času, navíc každému vyhovuje jiný styl a kvalitních her je celá řada. Většinu informací o zahraničních hrách pro nevidomé sdružuje portál www.audiogames.net, kde se dozvíte všechny informace o existujících hrách i o novinkách na této scéně.

Nezbývá než doufat, že i v českém prostředí budou vznikat další kvalitní hry, které si nezadají se svou zahraniční konkurencí.

Autorem článku je Jirka Fenz.

A co vy? Znáte nějakou pěknou hru pro nevidomé, která v našem výčtu chybí? Podělte se o své zkušenosti v komentářích.

pondělí 3. května 2010

Aktuální trendy v přístupnosti - záznam přednášky na FI MUNI

V pátek 30. 4. 2010 jsem s aktuálními trendy v přístupnosti seznámil studenty předmětu PV219 Seminář webdesignu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně.

Přednáška se točila kolem tří témat:

  • moderní pojetí přístupnosti,
  • nejčastější mýty a omyly v přístupnosti,
  • aktuální metodiky přístupnosti - WCAG 2.0 a WAI-ARIA.

A jaké to bylo?

  • Návrat na alma mater v roli přednášejícího byl zajímavý.
  • Studentům jsem přinesl i nějaké newebové pomůcky, takže si mohli například nasadit simulační brýle a vyzkoušet si, jak vidí jejich web člověk s trubicovým viděním čí výpadky zorného pole.
  • Studenti měli o tématiku zájem - nikdo mi na přednášce i přes brzkou ranní hodinu neusnul ;-), ptali se a následnou diskusi jsme i o cca 15 minut protáhli nad původní časový plán.
  • Je ale fakt, že jsem je trochu namotivoval - nejaktivnějšímu studentovi jsem slíbil - a pak i věnoval ;-) - jednu Firefoxí propisku.

A protože si FI - nejen - své studenty opravdu hýčká, máte možnost i vy

Všem účastníkům děkuji za příjemně strávený čas a Tomovi Obšívačovi pak děkuji za pozvání do Semináře webdesignu.

pátek 30. dubna 2010

Interpretace CSS odečítači obrazovky

Při zběžném seznámení s principem odečítání webových stránek se může zdát, že styly tvořící grafický vzhled stránky nejsou směrodatným zdrojem informací pro zrakově postižené uživatele. Existují vlastnosti kaskádových stylů, které skutečně uživatelům prakticky nic neřeknou, jako např. rozměry a umístění boxů. Existuje ale také nezanedbatelná skupina vlastností, jejichž nereflektování by použití webové stránky omezilo či znepřehlednilo.

Uveďme si na začátek příklad: v registračním formuláři e-shopu lze zadat kontaktní a dodací adresu. Pokud je dodací adresa shodná s kontaktní, jsou příslušná pole skryta pomocí stylů. Zaškrtnutím zaškrtávacího políčka pro vyznačení neshody kontaktní a dodací adresy se daná oblast formuláře odkryje a lze ji vyplnit. Pokud by odečítač neinterpretoval styly, znamenalo by to, že uživatel by se dostal k části formuláře, která není relevantní. Takové chování by bylo nepraktické, až matoucí.

Zkusme si postupně projít specifikací CSS 2.1 a okomentovat si ty části, které by pro odečítače mohly být využitelné. Rovněž si uvedeme, jak jsou na tom s podporou těchto vlastností odečítače JAWS a NVDA, při čemž jako podklad k testování poslouží "stránka se vzorovými styly".

1. Styly pro určité médium

CSS disponují elegantními prostředky, jak vzhled stránky přizpůsobit danému médiu, přičemž mezi tyto média lze počítat i hlasový a braillský výstup. Odečítače jsou však zaměřeny pouze na médium používané v prohlížeči, kterým je obrazovka (screen). Tím pádem nelze volbu média, na které se bude styl aplikovat, použít např. pro skryté orientační nadpisy, jejichž čtení by bylo zajištěno pouze hlasovým či braillským výstupem. V tom spočívá důvod, proč je nutné používat triky založené na odsunování obsahu mimo viditelnou oblast stránky, jak jsme již několikrát na našem blogu psali.

2. Skrývání a neviditelnost obsahu

Pokud nějaká část obsahu stránky je označena jako neviditelná či má nastaven typ zobrazení na žádné, je taková část stránky odečítačem vždy ignorována, což umožňuje odečítat jen ty informace, které běžný uživatel vidí na obrazovce.

3. Automaticky generovaný obsah

Odečítače obecně nepodporují vlastnost Content, což má za následek, že takto vkládaný obsah není odečítačem čten a to jak obyčejný text, mezi který můžeme počítat např. šipky vkládané do drobečkové navigace tímto způsobem, tak i čítače použité v testovacím dokumentu k tomuto článku.

4. Víceúrovňové seznamy

Styl číslování seznamů dovedou do svého výstupu promítnout i odečítače, což v praxi znamená, že seznam nastylovaný jako lower-latin nebude čten jako 1., 2., 3. ..., ale jako a., b., c. ... Těchto více druhů číslování se uplatní zejména ve víceúrovňových seznamech, jak je ukázáno v testovacím dokumentu. V takovém víceúrovňovém seznamu je lehké se pomocí odečítače zorientovat, neboť jednotlivé druhy číslování jsou čteny tak, jak je určeno ve stylech.

5. Barvy popředí a pozadí

Ač se může zdát, že informace o barvách pro zrakově postižené uživatele nemají význam, existují situace, kdy obsah stránky je barevně zvýrazněn tak, aby vyjadřoval nějakou další informaci a byl přitom přehledný (např. položky v seznamu zboží vyvedené šedým písmem nejsou již v prodeji). V takové situaci musí mít uživatel informace o barvách k dispozici.

JAWS takovou funkcí disponuje a umí dokonce barvy popsat v několika odstínech a stupních jasu, byť trochu technickým jazykem. Tyto informace nejsou však nikdy čteny automaticky a musí si je uživatel buď vyžádat, nebo přepnout odečítač do řečového schématu, kdy jsou čteny změny barev. Stručně řečeno: JAWS barvy ze stylů používat umí, ale na informace zakódované v barvách by uživatel měl být implicitně upozorněn nějakým textovým sdělením, jako je legenda k tabulce apod.

NVDA s barvami pracovat prozatím neumí, což znemožňuje se k barevnému odlišení obsahu jakýmkoli způsobem dostat.

6. Font a styl písma

Stejně tak, jak NVDA neumí pracovat s barvami, neumí též získat informaci o formátu a stylu písma. JAWS opět na vyžádání či při přepnutí schématu řeči je schopen informaci o písmu poskytnout a to druh písma, jeho velikost, řez a způsob zarovnání.

Pro sdělování informací rozdílným formátem platí tedy stejná pravidla jako pro zacházení s barvami, což v praxi znamená, že pokud se nelze tomuto způsobu vyhnout, mělo by na tuto skutečnost být upozorněno implicitně v obsahu stránky.

7. Styly pro předčítání obsahu

Může se zdát, že aurální styly jsou tím jediným správným, co by odečítače ze CSS měly podporovat. Paradox je, že je to jedna z částí specifikace, kterou výrobci odečítačů zcela opomíjejí. Proč tomu tak je,lze vyjádřit ve třech bodech:

  1. Od vydání specifikace CSS 2.0 prošly styly určené pro hlasovou syntézu řadou změn včetně odstranění typu média aural a jeho nahrazením za speech.
  2. Aurální styly tak, jak byly navrženy, se hodí spíše pro dialogové systémy než pro odečítače, které umožňují uživatelům s obsahem stránky úzce interagovat a určovat si způsob a míru podrobnosti čtení.
  3. Při běžné práci s počítačem jde uživateli odečítače obrazovky o účelnost a přehlednost práce a nikoli o scéničnost skrývající se za možnostmi volby rychlosti, hlasitosti, intonace apod.. Každý zrakově postižený uživatel používá své specifické nastavení hlasové syntézy a zasahování do těchto nastavení pomocí aurálních stylů by mohlo být kontraproduktivní.

Závěr

Jak jsme se mohli přesvědčit na předchozích řádcích, kaskádové styly jsou tedy součást webové stránky, která pomáhá zpřehlednit obsah i zrakově postiženým uživatelům. Jak ovšem jednotlivé vlastnosti jsou schopné odečítače rozpoznat a do jaké míry záleží na použitém prohlížeči, nelze jednoznačně říci,neboť v žádné dokumentaci není uvedeno, jakým způsobem je se styly nakládáno. Výše zmíněné případy mají spíše ukázat, že odečítače se CSS umí pracovat, nikoli podat komplexní popis podporovaných vlastností.

Autorem článku je Roman Kabelka.

Související odkazy

středa 14. dubna 2010

Výsledky testování přístupnosti v soutěži Zlatý erb 2010

I letos jsme testovali přístupnost webů měst a obcí v soutěži Zlatý erb. Protože to letos ve Zlatém erbu bylo docela náročné a výsledky našeho testování jednoznačně potvrdily to, že omezit přístupnost pouze na technické aspekty je velká chyba, dovolte mi pár řádků k tomuto tématu.

Ohlédneme-li se trochu zpět, statistická data mluví o tom, že přístupnost testovaných webů ve Zlatém erbu je rok od roku lepší. Při bližší analýze však zjístíme, že hlavním faktorem stoupající tendence je úbytek webů s hodnocením v první polovině bodového hodnocení, které lze označit jako nepřístupné či obtížně přístupné. Nepochybně jsme za tento stav rádi, neboť základní úrovní přístupnosti vše začíná. Zároveň je však třeba si uvědomit, že nejen z relevantních popisků významové grafiky a vyznačení nejdůležitějších nadpisů je přístupnost živa.

Drtivá většina webů se pohybuje na bodové škále mezi 60% a 80% plného počtu bodů a to se s jednotlivými ročníky takřka nemění. Weby s tímto bodovým hodnocením lze charakterizovat jako použitelné a v zásadě přístupné, nikoli však uživatelsky přívětivé.

Fenoménem letošního ročníku je provozování webů na některém z nabízených redakčních řešení. Tyto weby mají vesměs základní šablonu a navigaci odladěnu na přístupnost, což uživatelům mimo jiné přináší výhodu podobného ovládání na různých webech. Po technické stránce jsou tedy weby vyřešeny prakticky bez problémů.

Uživatelé chodí na webové stránky měst a obcí pro informace a chtějí je získat co nejrychleji. Problematická je tedy orientace ve velkém množství dat, které jsou na webech měst a obcí prezentovány. Příkladem mohou být komplikace spojené s odkazy vedoucími na určité informace skrývající se v sekci s nadpisem, jenž oznamuje zcela něco jiného. A toto jsou situace, jež odhalí až uživatelské testování přístupnosti a použitelnosti. Stejně tak, jako se optimalizace pro vyhledávače kryje se základy přístupnosti, použitelnost webu, snadná dostupnost informací a kvalitní copywriting dotahuje přístupnost k dokonalosti.

Základem reálné přístupnosti a použitelnosti pro uživatele se specifickými potřebami je přehledná, konzistentní a kompaktní navigace. Drtivá většina webů však má v oblasti přehlednosti, použitelnosti a srozumitelnosti poskytování informací značné rezervy.

Proto letos žádný web ve Zlatém erbu nedostal za přístupnost plný počet bodů, i když řada webů vyhovovala technickým požadavkům, kladeným Vyhláškou o přístupnosti.

Závěrem pohled kolegy Michala Jelínka

Letos se weby ve finále soutěže Zlatý erb vyznačovaly hlavně unifikací. To by z hlediska přístupnosti mohlo znamenat plus, pokud by ovšem rozvržení bylo více přívětivé a obsah stránek nebyl tak přeplácaný. Bohužel tvůrci stránek této výhody nevyužili. Je tak zdlouhavé se dostat k některým základním částem stránky a získání informací je někdy kvůli zbytečnostem příliš náročné a zdlouhavé.

Proto raději uvítám dobře nastrukturovaný, neunifikovaný web než to, s čím jsem se letos při testování v takové míře setkával. Technické provedení bylo u většiny stránek téměř dokonalé, ale z hlediska reálné přístupnosti to rozhodně nebylo ono.

P.S. Kolegům Michalovi a Romanovi děkuji za pomoc s přípravou tohoto článku.

Související odkazy

Blind Friendly Web v novém

Tak je to konečně tady - po dlouhých 8 letech je Blind Friendly Web nový navenek i zevnitř ;-) Nový web je první dárek k desetiletému výročí, které náš projekt letos slaví.

Kdo se na přípravě nového webu podílel?

Mé poděkování patří především

Největší dík pak patří kolegovi Michalu Jelínkovi, který mě minulé pondělí vyhecoval, že bych ten nový web už konečně mohl dodělat. Tím mně sice připravil několik krátkých nocí, ale při pohledu na nový web toho nakonec nelituju ;-)

Všechna data z původního webu ještě nemám překopírována (chybí některé aktuality z předchozích let), ale vše podstatné už byste měli na webu najít i teď ;-)

Tak ať se vám nový web líbí a přináší vám řadu zajímavých informací o přístupnosti.

P.S. Do budoucna mám v plánu nějak zatraktivnit hlavičku (obrázky, atp.), takže kdyby se mezi čtenáři našel šikovný grafik, který by byl ochoten za odměnu v naturáliích se tohoto úkolu zhostit, nechť se mi, prosím, ozve. Děkuji.

Aktualizace 15. 4. 2010: děkuji grafikům za nabídky, výzva výše už není aktuální.

sobota 10. dubna 2010

Ozvučené mobilní telefony - Talks&Zooms

Dnešní příspěvek je věnován dalšímu řešení, které zpřístupuje mobilní telefony uživatelům s těžkým postižením zraku. Tentokrát se jedná o aplikaci Talks&Zooms od firmy Nuance. Mobilní telefon, zpřístupněný touto aplikací, používá Honza Šnyrych, který je také autorem následujících řádků.

Představení

Talks&Zooms je produkt americké firmy Nuance, v České republice jej distribuuje Spektra v. d. n. Jde o software původně vyvinutý pro zpřístupnění mobilů s operačním systémem Symbian, aktuálně se ale připravuje i varianta pro telefony na platformě Microsoftu. S těmi se ale zatím v České republice nesetkáme, proto se v tomto článku budeme věnovat symbianovské variantě.

Jak už název programu napovídá, Talks&Zooms mluví i zvětšuje. Jde tedy o kombinovaný odečítač a zvětšovač, který zpřístupňuje celé prostředí telefonu a aplikací běžících v Symbianu. Kombinace hlasového výstupu a zvětšení může být zvlášť výhodná pro částečně vidící uživatele. Bohužel nelze zakoupit variantu bez zvětšování, takže i nevidomí uživatelé budou mít v telefonu zvětšovací funkce. Naopak je možné pořídit jen program Zooms, který obsahuje jen zvětšování, což může být zajímavé pro slabozraké uživatele, kteří mají problém se čtením textu na malém displeji. Je podporován i výstup na braillské řádky připojitelné prostřednictvím Bluetooth. Můžete tedy např. s připojeným Easylinkem 12 jak číst, tak psát v českém braillském osmibodu. To ale pravděpodobně nebude běžný způsob práce pro činnosti, jako je zjištění jména volajícího nebo vyhledání kontaktu. Braillský vstup a výstup by se tedy mohl hodit v případě, kdy by někdo chtěl přes mobil číst či psát texty většího rozsahu, případně jako pomůcka pro hluchoslepé.

Hlasový výstup zajišťuje syntetizér Vocalizer, což není nic jiného než uživatelům počítačových odečítačů dobře známý hlas Zuzana. Zuzana je velmi dobře srozumitelná a díky mírně snížené kvalitě syntézy oproti PC verzi je možná o něco příjemnější na poslech, protože nemá tak autoritativní projev. Hlas má poměrně velký rozsah nastavení hlasitosti, rychlosti a výšky. Přílišná „inteligence“ syntetizéru někdy dokáže pobavit, když např. název města Tel Aviv čte jako „Telefon Aviv“. Naštěstí Talks&Zooms umožňuje vytvářet uživatelský slovník výslovnosti, takže mnohé nedostatky ve výslovnosti lze odstranit.

Talks&Zooms při práci s telefonem automaticky čte právě vybranou položku nebo aktuální pozici kurzoru. Jsou čteny také funkce levé a pravé funkční klávesy a při příchozím hovoru též jméno nebo číslo volajícího. Během psaní může hlas číst jednotlivé napsané znaky, celá slova, nebo obojí. Ozvučeno je i psaní pomocí T9. Zajímavou volbou je nastavení tzv. kurzorového režimu. Ten určuje, jak bude při čtení textu např. v SMS zprávě Talks&Zooms reagovat při stisku kurzorových tlačítek vlevo a vpravo. Podle nastavení se může v textu pohybovat buď po celých slovech, což je přehlednější při procházení souvislého textu, nebo po znacích, což pomůže třeba, když v SMS potřebujete přečíst potvrzovací kód pro internetové bankovnictví.

Různé informace si můžeme přečíst stisknutím tlačítkových příkazů. Každý příkaz Talks&Zooms se skládá ze sekvence dvou tlačítek. První tlačítko v posloupnosti je vždy tzv. tlačítko Talks, které je namapováno na jedno ze standardních tlačítek telefonu, a druhé tlačítko je buď krátký, nebo dlouhý stisk jakéhokoli dalšího tlačítka mobilu. Pomocí těchto příkazů lze například vyčíst aktuální čas, stav baterie a sílu signálu, spustit plynulé čtení nebo zopakovat poslední dvě hlášení Talks&Zooms, pokud je v hlučném prostředí přeslechneme. Tlačítkovými příkazy lze také měnit některé důležité volby, jako hlasitost a rychlost řeči, velikost zvětšení, čtení velkých písmen, interpunkce atd. Výhodnou funkcí pro začínající uživatele je tzv. cvičný režim. Ten aktivujeme příkazem Talks+0. Ve cvičném režimu je potom možné mačkat jednotlivé příkazy a Talks&Zooms nám bude říkat, co který dělá.

Kromě základních nastavení, která jsou dostupná tlačítkovými příkazy, obsahuje Talks&Zooms mnoho dalších voleb, které najdete v jeho aplikačním okně. Můžete zde vytvářet i specifické konfigurace pro jednotlivé aplikace mobilu. Jistým problémem, na který v tomto okně narazíme, je, že zdaleka ne všechny volby jsou zde přeloženy. Takže kromě mnoha českých možností se zde vyskytuje i vcelku velký počet anglických. K Talks&Zooms je ale dodávána podrobná příručka v češtině, kde jsou jednotlivá nastavení popsána.

Zpřístupnění webu

Za zmínku stojí určitě i zpřístupnění webu. Talks&Zooms ozvučuje standardní prohlížeč Nokie. Na webové stránce slouží jednotlivá tlačítka 0 až 9 k pohybu po různých prvcích stránky. Tlačítka jsou volena vcelku intuitivně, takže třeba 4, kterou píšeme H, skáče na nejbližší nadpis (Heading), 5 jakožto písmeno L na odkaz (Link) apod. Tlačítka nás posouvají vždy vpřed na následující prvek. Chcete-li se po stejných prvcích pohybovat naopak zpět, je třeba po stisku tlačítka daného prvku stisknout křížek, kterým budete po těchto prvcích couvat. Analogicky hvězdičkou půjdete po těchto prvcích dopředu. Když stojíte na formulářovém prvku a chcete s ním pracovat, je třeba přepnout se Enterem do formulářového režimu a pro další pohyb po stránce se z něj Enterem opět vypnout.

Zvětšování

Pro slabozraké Talks&Zooms nabízí širokou škálu úrovní zvětšení, od malých zlomkových úrovní 1,25x, 1,5x až po šestnáctinásobnou velikost, která se v praxi asi příliš často nevyužije, protože na displej se v této velikosti vejde jen jeden znak. Abychom i při větším zvětšení mohli číst celý řádek, zobrazí se vždy jeho začátek, který po krátké prodlevě začne automaticky rolovat doprava. Prodleva i rychlost rolování je nastavitelná. V samostatné aplikaci Zooms lze rolovat i ručně tlačítkovými příkazy. V Talks&Zooms jsou ale tyto kombinace tlačítek obsazeny funkcemi mluvení, takže musíme vystačit s automatickým posunem. Výhodnou funkcí může být tzv. rozložené zobrazení. To nám zajistí, že v horní části displeje máme stále na očích zvětšený titulek aktuálního okna, uprostřed je zvětšená oblast okolo kurzoru nebo vybrané položky a v dolní části jsou zvětšené popisky levého a pravého funkčního tlačítka. Máme tedy stále přehled, v jakém jsme okně, a co jednotlivá tlačítka dělají. Omezením tohoto režimu je, že titulek okna a popisky tlačítek jsou napevno v dvojnásobné velikosti. Pro lepší čitelnost je také možné nastavit kontrastnější černobílé zobrazení nebo inverzní barvy. Osobně bych uvítal, kdyby se v příštích verzích Talks&Zooms objevila mezi vizuálními funkcemi také možnost barevného zvýraznění aktuální položky a kurzoru.

Licence

Talks&Zooms se nabízí ve dvou různých licencích. Levnější variantou je licence vázaná na IMEI telefonu. V tomto případě je Talks&Zooms vázaný na přístroj, ve kterém můžeme libovolně měnit SIM karty. Druhou, dražší možností je licence vázaná na SIM kartu. Ta umožňuje majiteli měnit telefony, pokud je všechny používá se stejnou SIM kartou. U českého distributora lze získat i registraci pro časově omezenou trial verzi, která je vázaná na IMEI.

Závěr

Talks&Zooms je na českém trhu nejmladší mezi speciálními programy pro mobily. Lze jej ale považovat za plnohodnotný nástroj pro zpřístupnění všech důležitých funkcí, které moderní mobilní telefony poskytují. Díky integrovanému zvětšení může být vhodný nejen pro nevidomé, ale i částečně vidící uživatele.

Videoukázka

Související odkazy

úterý 6. dubna 2010

Přístupnost na ISSS 2010

Ve dnech 12. a 13. dubna 2010 se díky vstřícnosti pořadatelů opět účastníme konference Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové. Kromě stánku, kde budeme mít s kolegy poradnu pro bezbariérový web - najdete nás v přízemí u Eliščina sálu, náš stánek má číslo 75 - jsem dostal prostor i pro jednu přednášku.

Přednášku budu mít v pondělí 12. dubna v Labském sále kongresového centra Aldis od 15:50 do 16:05. Přednáška má název Mýty a omyly v oblasti přístupnosti a posluchače během ní seznámím s nejčastějšími polopravdami a mýty o přístupnosti, vysvětlíme si, proč už tato tvrzení neplatí a jaká je realita.

Pokud se na konferenci chystáte a tématika přístupnosti vás zajímá, rád bych vás pozval k nám na stánek i na přednášku.

Související odkazy

Kolik vlastně je handicapovaných uživatelů webu?

Nejen na svých školeních přístupnosti se často setkávám s otázkou, kolik vlastně je handicapovaných uživatelů webu a zda má vůbec smysl se touto skupinou návštěvníků webu vzhledem k její velikosti zabývat.

Pojďme se tedy společně podívat na pár čísel.

Situace v České republice

Ve zprávě o situaci zdravotně postižených z roku 1992 se píše o přibližně 1 miliónu občanů se zdravotním postižením, z toho asi 400 000 občanů je postiženo těžce. O jednom miliónu osob se zdravotním postižením se zmiňují i výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok rok 2007, které provedl Český statistický úřad.

Tato čísla jsme mimojiné použili i v projektu Přístupnost webových stránek orgánů státní správy, kde jsme při proporcionálním členění zdravotně postižených do jednotlivých skupin podle dotazníkového průzkumu zjistili, že

  • 63 % zdravotně postižených občanů nebrání jejich zdravotní postižení v získávání informací z webových stránek,
  • 35 % zdravotně postiženým občanů brání v jejich zdravotní postižení v seznámení se s obsahem webových stránek, ale pokud jejich tvůrce dodrží pravidla pro tvorbu přístupného webu, mohou se v nezbytném rozsahu s obsahem webu seznámit,
  • 2 % zdravotně postižených občanů se nemohou seznámit s obsahem webových stránek ani tehdy, pokud jejich tvůrce dodrží pravidla pro tvorbu přístupného webu.
  • 28 % zdravotně postižených občanů chce pracovat s Internetem.

Situace ve světě

V USA je podle zprávy amerického statistického úřadu z roku 2005 přibližně 54 miliónů lidí s postižením, což činí 18,7 % populace. Dalšími významnými zdroji informací o zdravotním postižení pak mohou být třeba mezinárodní statistiky Spojených národů či databáze Velké Británie nebo Austrálie.

Co je třeba mít na paměti?

  • Každé zdravotní postižení nemusí nutně způsobovat problémy při práci s webem. Řada i těžce zdravotně postižených lidí nemusí mít z hlediska přístupnosti nijak náročné požadavky.
  • Ne každý zdravotně postižený chce pracovat s webem. Zdravotní postižení ještě nutně neimplikuje zájem o výpočetní techniku, ačkoliv PC gramotnost je mezi touto skupinou uživatelů poměrně vysoká. Počítače totiž tvoří základ celé řady kompenzačních pomůcek a zvládnutí jejich obsluhy přináší uživateli se zdravotním postižením možnost samostatné komunikace a získávání a zpracování informací.

Závěr

Všechna čísla jsou jen odhady a k přesným se asi nikdy nedopracujeme. Dle mého názoru to ale ani není třeba. Mnohem důležitější je totiž jiná věc, na kterou se často při honu za absolutními počty handicapovaných návštěvníků webu zapomíná - přístupnost nepomáhá jen zdravotně handicapovaným. Úpravy, které se často dělají pro nevidomé, slabozraké, tělesně postižené, atp., pomáhají zlepšovat přístupnost webu i pro jeho běžné uživatele.

Proto až tak nezáleží na tom, jestli nevidomých návštěvníků na web chodí pět denně nebo pět měsíčně. Přístupnější objednávkový formulář se lépe používá nejen nevidomému, ale i geekovi s mobilem s dotykovým displejem či někomu, kdo ovládá PC jen z klávesnice třeba proto, že si minulý týden zlomil na horách ruku.

Takže i když vám výše uvedená čísla mohou přijít malá, je dobré si uvědomit, že na velikosti v tomto případě až tak nezáleží ;-) a že přístupnost má mnohem širší záběr, než se na první pohled může zdát.

pátek 19. března 2010

Ozvučené mobilní telefony - telefon s dotykovým displejem poslepu

Mobilní telefon s dotykovým displejem, zpřístupněný pomocí aplikace PSTI mobilní telefom s dotykovým displejem lze ovládat poslepu. Před časem jsme se o tom mohli přesvědčit na školení, připraveném panem Patrikem Pospíšilem, autorem programu PST, o kterém jsme psali nedávno. Můj kolega Pepa Konečný, který školení zorganizoval, byl tak laskav, že řešení, které nám pan Pospíšil prezentoval, pěkně popsal v následujícím článku.

Už jsme si, byť nevidící, zvykli na běžné používání mobilních telefonů stejně tak, jak je používají vidící lidé. Umožňují nám to hlasové výstupy k těmto telefonům, ať už jsou koncipované jako odečítače displeje, nebo jako samostatné mluvící aplikace. Všechny tyto prostředky však mají jedno společné. Dosud byly určeny pouze pro klasické telefonní přístroje s běžnou tlačítkovou klávesnicí.

V poslední době se však stále více do popředí zájmu uživatelů i výrobců mobilních telefonů dostávají přístroje s dotykovým displejem. Bude to znamenat konec přístupnosti takovýchto telefonů pro nevidomé?

To určitě ne. U telefonních přístrojů s dotykovým displejem je možné problém obsluhy řešit softwarově. Displej je možné programově rozdělit do virtuální tabulky, která bude mít předem stanovený počet políček a každému z nich je možné přiřadit nějakou funkci. Tímto způsobem je tedy možné naprogramovat například funkční virtuální číselnici, která může mít funkce tlačítek 1 až 0, včetně hvězdičky a křížku, případně i jiných kláves.

A jak nevidomý pozná, na kterém místě displeje se co nachází?

To umožní prosté nalepení samolepících bumponů, které se běžně používají jako tlumiče nárazu dvířek u nábytku, nebo, ve slepecké komunitě, pro označování rysek otočných nastavovacích prvků u elektrospotřebičů.

Právě tímto způsobem řeší problematiku použitelnosti mobilních telefonů s dotykovým displejem Patrik Pospíšil, který je tvůrcem a dodavatelem mluvící aplikace PST pro mobilní telefony s operačním systémem Windows Mobile.

Běžný, komerčně zakoupený přístroj zpravidla obsahuje pod dotykovým displejem pouze klávesy kurzorového kříže, zelený a červený telefon pro zvednutí a zavěšení hovoru a dvě tlačítka pro návrat na plochu a pro mazání.

Pepa Konečný zkouší ovládání telefonu s dotykovým displejem poslepuOstatní tlačítka, tedy všechny číslice, křížek a hvězdička a k tomu ještě klávesy (F1 (návrat na předchozí dialogové okno PST) a tlačítko Back (mazání znaků), jsou naprogramovaná na displeji a jsou označena výše zmiňovanými "bumpony". Prvotní fólie displeje je překryta ještě jednou fólií o síle 0,5 mm, která má za úkol snížit citlivost na dotyk. Druhá fólie o menší tloušťce má pak na příslušných místech kruhové otvory, do nichž jsou vlepeny půlkulovité bumpony o průměru 6,4 milimetrů. Tím vytváří velice dobře hmatnou číselnou klávesnici i pro osoby s menší citlivostí v prstech. Tlačítka přilepená v otvorech horní krycí fólie drží dostatečně pevně a neměla by se odlepovat ani při nošení telefonu v kapse, nebo za extrémnějších povětrnostních podmínek. Osoby s citlivějším hmatem pak můžou zkusit používat telefon i bez vlepených bumpomů, pouze s děrovanou fólií.

Práce s takovýmto přístrojem je pak prakticky stejná, jako s telefonem s klasickou tlačítkovou klávesnicí. Jenom bude potřeba si zvyknout na to, že stisk takto simulovaných tlačítek nemá žádný zdvih a jejich odezva je tedy jen čistě zvuková, nebo hlasová.

V současné době je možné si objednat telefony typu Mivvy Zero, případně lze použít i jiný model, který má dotekový displej založený na rezistivní technologii (určený pro ovládání stylusem) a používá OS Windows Mobile 5, nebo vyšší.

Do budoucna si umím představit i jiné varianty naprogramování dotykových ploch displeje. Ve hře ale může být v budoucnosti také například i úplné ovládání telefonu hlasem, včetně možnosti převodu mluveného slova do textového formátu. V tom případě by se zde však už zcela vytratil prvek diskrétnosti. Takže se raději necháme překvapit tvůrčí fantazií výrobců mobilních telefonů, či programátorů speciálních programů pro nevidomé. Podstatný pro nás je fakt, že ani dotykové displeje nemusejí znamenat nemožnost obsluhy mobilních telefonů nevidomými osobami.