Poslepu.cz na novém URL

Od ledna 2014 najdete blog na adrese poslepu.cz.

pátek 18. prosince 2009

Nová verze screenreaderu NVDA 2009.1

Koncem listopadu byla vydána nová verze populárního open source odečítače obrazovky NVDA. Má označení 2009.1 a přináší celou řadu novinek. Rád bych zde zmínil aspoň ty nejdůležitější.

  • Podpora operačního systému Windows 7 a zlepšená podpora moderní nabídky Start.
  • Oficiální podpora pro 64-bitové verze Windows - 64-bitové systémy už začínají pronikat i mezi běžné uživatele, proto i jejich podpora je celkem logickým krokem.
  • Výrazně lepší podpora programů Internet Explorer a Adobe Reader. I v těchto programech už si uživatelé mohou - stejně jako v produktech Mozilla - užívat výhod či nevýhod automatického zapínání a vypínání formulářového režimu a dalších funkcí virtuálního prohlížeče. V nové verzi už nedochází k prodlevám, které byly v minulosti celkem běžné hlavně při práci s Internet
    Explorerem.
  • Podpora ARIA - oznamování oblastí stránky (landmarků) a podpora přetahování objektů ARIA v produktech Mozilla myší.
  • Možnost pracovat na webových stránkách s přístupně udělaným Flashem.
  • Změna dialogu Seznam odkazů na Seznam prvků. Kromě seznamu odkazů si můžete nechat zobrazit seznam nadpisů a seznam oblastí
    stránky.

Aktuální verzi NVDA si můžete stáhnout ze stránky Download NVDA, kompletní seznam novinek je k dispozici na Co je nového v programu NVDA verze 2009.1 (txt).

Související odkazy

pondělí 14. prosince 2009

Přístupnost webových prohlížečů - S PAC Mate Omni na Internet

Před časem jsem slíbil seriál o přístupnosti webových prohlížečů. Na podzim se mi ale nakupila spousta jiné práce, takže k dokončení a zveřejnění původně ohlášeného prvního dílu o Firefoxu jsem se bohužel zatím nedostal. Naštěstí zaskočil kolega Michal Jelínek, který napsal o tom, jak se mu pracuje s "pocket" verzemi Internet Exploreru a screenreaderu JAWS na zápisníku PAC Mate Omni. Michalovi tímto děkuji a předávám slovo.

Seznamte se prosím

PAC Mate Omni je elektronický zápisník pro nevidomé postavený na systému Pocket PC (Windows Mobile 6.0), který nabízí uživateli práci na plnohodnotné notebookovské (příp. braillské) klávesnici s možností kompaktního připojení braillského řádku. Jako odečítač obrazovky zde slouží pocket verze známé aplikace JAWS. Ta zde ozvučuje kompletně celé prostředí operačního systému. Uživatel tak může pracovat s Office Mobile, kalendářem, úkoly, poštou, Internet Explorerem … Pokud je uživatel zvyklý na práci s JAWS pro „dospělé“ Windows, nebude mu ovládání Omni činit žádné problémy, protože zkratky a principy jsou stejné.

Jak se připojit

PAC Mate Omni nabízí několik možností, jak se k internetu připojit. Sám umožňuje připojení pomocí integrovaného infraportu (tedy s využitím mobilního telefonu jako modemu) nebo USB kabelem, při využití připojení PC, s kterým je propojen. Vzhledem k tomu, že má 2 sloty na CF karty, není připojení omezeno jen na tyto dva způsoby, ale díky rozšiřujícím Compact Flash kartám může být spojení se světem řešeno pomocí Bluetooth, síťové běžné či bezdrátové karty.

Funkce pro brouzdání

Práce s Internet Explorerem v PAC Mate Omni téměř sto procentně odpovídá té na PC. Kapesní verze JAWS zaručuje podobnost v ovládání nejen v systému, ale také při brouzdání na internetu. A však určitá omezení zde nalezneme.

Chybí kupříkladu klávesa pro přechod na nejbližší seznam, tabulku (ač se v ní lze pohybovat stejně jako v PC) a možnost vyvolání seznamů jednotlivých prvků (tlačítek, editačních polí …). Možnost vyvolání seznamu odkazů a nadpisů je ovšem zachována i zde. Po čem je tedy možné se pohybovat a jaké funkce jsou nabízeny?

b
Tlačítko
e
Editační pole
c
Rozbalovací seznam
x
Zaškrtávací pole
r
Přepínač
f
Formulářový prvek libovolného typu
h
Nadpis
n
Nejbližší neodkazový text

Stejně jako u „velkého“ JAWS stisk písmen s klávesou SHIFT umožňuje pohyb v opačném směru.

F6
vyvolání seznamu nadpisů
F7
vyvolání seznamu odkazů
a
přečte adresní řádek
g
přejde do adresního řádku
ALT+šipka vlevo
přejde na předchozí stránku

K dispozici je i CTRL+F pro vyhledávání a F3 pro pokračování hledání stejného řetězce.

Procházení textu stránek je zcela stejné jako na PC. Lze se pohybovat po znacích, slovech, větách, řádcích, odstavcích a pustit si plynulé čtení. Text je možné označovat a kopírovat do schránky.

Výčet funkcí je sice o něco málo menší, ale pro tato zařízení naprosto dostačující.

V ČR standardně dodávaný PAC Mate QX 440

Kde jsem brouzdal

Stejně jako u testu internetu v ozvučeném mobilu jsem i nyní vyzkoušel různé služby jako hledání na Google, čtení a psaní zpráv na GMailu, sledoval jsem Neviditelného psa a Aktuálně, na Alze si vyhledal, zda ještě mají vytipovaný set-top-box, na Jízdních řádech zjistil, jak dlouho by trvala cesta vlakem do Norimberku, … a vše bylo bez problému. Dokonce jsem zkusil i Google Dokumenty. Ty jsem si sice mohl jen číst, ale i to považuji za dobré. Při brouzdání jsem tedy nezískal jedinou negativní zkušenost.

Na závěr

Během práce jsem narazil na jediný problém, za který Omni nemůže. Při využití internetového připojení PC, kdy byl Omni propojen s počítačem USB kabelem, se stále nemohl na internet dostat... ...až do chvíle, kdy jsem si všiml zaškrtávátka v Centru zařízení Windows Mobile, jež povoluje/zakazuje využití datového spojení. Po jeho zaškrtnutí se připojení nasdílelo a já se mohl pustit do brouzdání.

Pokud bude PAC Mate Omni vybaven rozumným způsobem připojení, bude práce s internetem pohodová a bez problémová.

úterý 8. prosince 2009

Testování přístupnosti webu se screenreaderem NVDA

Opensource screenreader NVDA si získává stále větší pozornost a oblibu mezi nevidomými uživateli (viz třeba výsledky nedávného průzkumu mezi uživateli screenreaderů). Současně ale může posloužit i tvůrcům webu jako vhodný nástroj pro testování přístupnosti pro tuto skupinu uživatelů.

Abychom případným zájemcům usnadnili učení, připravili jsme s kolegy Martinem Balážem a Zdendou Rybákem překlad textu Using NVDA to Evaluate Web Accessibility z dílny WebAim.org. Najdete jej na stránce Testování přístupnosti webových stránek se screenreaderem NVDA.

Nechť je vám k užitku. Případné připomínky prosím do komentářů či na můj mail.

Související odkazy

pondělí 7. prosince 2009

Blog POSLEPU získal dvě významná ocenění

Říká se, že samochvála smrdí, ale protože to tu nepíšu úplně sám a z cen mám opravdu upřímnou radost, tak je pochlubení se asi na místě. Blog POSLEPU totiž v uplynulých dnech získal dvě významná ocenění.

To první jsem převzal 24. listopadu 2009 na konferenci Online marketing pro neziskovky, kterou pořádalo Centrum pro online média a Nadace Vodafone. Cílem soutěže bylo představit jednotlivé dílčí nástroje, které mohou být pro neziskovky velmi užitečné, a ocenit ty, které tyto nástroje používají zajímavým způsobem. Blog POSLEPU získal první místo v kategorii Blog a byl oceněn jako nejlepší blog neziskové organizace za rok 2009.

POSLEPU - nejlepší blog neziskovky za rok 2009

Třetí cenu v kategorii děl uveřejněných na internetuv soutěži Cena Vládního výboru pro zdravotně postižené občany za publicistické práce zaměřené na problematiku zdravotního postižení blog získal 4. prosince 2009. Ceny se předávaly v pražském Lichtenštejnském paláci na XVI. slavnostním večeru Vládního výboru pro zdravotně postižené občany při příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením. Ocenění si vážím o to víc, že i odborně a technicky zaměřený blog našel místo mezi oceněnými díly, která jsou jinak spíše humanitně zaměřena a mají silný emoční náboj.

3. cena za blog POSLEPU

Za obě ocenění já i kolegové, kteří některé články připravují, děkujeme, a vynasnažíme se, aby POSLEPU i dále přinášelo zajímavé informace z oblasti přístupnosti a náročných kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky.

Související odkazy

středa 25. listopadu 2009

Jaká byla konference Online marketing pro neziskovky

Noční vstávání rozhodně není moje hobby, u konference Online marketing pro neziskovky jsem ale rád udělal výjimku. Konference začínala už v 9 hodin, což pro nás mimopražské bylo vzhledem k dopravě docela brzy, ale vše jsem nakonec stihl a v 8.58 vstupoval do budovy Vodafone, kde se konference konala. Místo konání zvolil Adam Javůrek, který konferenci pořádal, velmi příhodně. Aby se nám dobře pamatoval název zastávky, byl její název - Vozovna Strašnice - rozšířenou verzí názvu Adamova webu Vozovna.cz ;-)

Adamovi, Nadaci Vodafone, přednášejícím a všem, co se na organizaci podíleli, děkuji za velmi vydařenou konferenci a spoustu podnětů k další práci.

Komunity, sociální sítě a neziskovky

Po krátkém přivítání od paní Čížkové z Vodafone začal první blok přednášek. Adam seznámil s novým trendem dárcovství - jen tak pro zábavu. Pokud už všechno máte a nevíte, co si přát třeba k narozeninám, věnujte své "dárky" někomu jinému - třeba tak, jak to udělal Adam pro Asistenci.

Další dva příspěvky pak byly věnovány případovým studiím - Jan Šedo představil Signály.cz a Marie Havlínová nás seznámila s tím, jak Člověk v tísni bojuje za osvobození Su Ťij na Facebooku.

Jak lidi zlákat a udržet

Druhý blok byl hodně zaměřen na praxi. Vladislav Bureš popovídal o tom, jak správně vést e-mailing a proč použít specializovaný nástroj místo Outlooku či GMailu. Velmi pěkně podaná přednáška, ocenil jsem hlavně tip na nástroj, který pro určitý počet odběratelů umožňuje e-mailing zdarma. Petra Větrovská zaměřila svůj příspěvek na PPC reklamu. Situaci měla hodně ztíženou tím, že řada posluchačů vůbec nevěděla, co to PPC je. Pro mě to byla velmi inspirativní přednáška hlavně kvůli informacím o možném využití PPC pro neziskovky. Petra se věnovala kampaním Otevřené společnosti, o.p.s. Ta byla jednou z deseti neziskovek, která letos získala Google Grant. Petra ukázala, s čím se při přípravě kampaní potýkali a co by se dalo zlepšit či udělat jinak. My jsme v Google Grants letos neuspěli, tak až to - třeba příště - vyjde, budu už vědět, čeho se vyvarovat a jak kampaň správně vést ;-)

Lukáš Marvan se věnoval významu použitelnosti a přístupnosti při tvorbě webu. Nejen marketingem živ je web a když už návštěvníky na web dostaneme, je také třeba se postarat o to, aby se mohli s jeho obsahem bez problémů seznámit a web pohodlně a intuitivně používat. Opět velmi pěkná přednáška.

V této chvíli jsem získal pohodlnou židli a přístupové údaje k Wi-Fi, takže má spokojenost s konferencí ještě výrazně vzrostla ;-)

Netradiční přístup k marketingu

Třetí blok přinesl dvě přednášky a panelovou diskusi. Eva Güntherová popovídala o guerrillových taktikách a propojení off-line a on-line kampaní. Velmi nás zaujal lehce erotický kalendář, nafocený knihovníky a knihovnicemi. Pro mě osobně je guerrilla až moc divoká, takže mi byl bližší přístup Romana Šantory, který se zaměřil na důležitost zajímavého obsahu k přilákání nových zákazníků či dárců.

V panelové diskusi na téma "Mají ty Facebooky smysl?" pak Tomáš Jindříšek, Roman Šantora a Eva Günterová debatovali na téma efektivity a smysluplnosti využití nových marketingových nástrojů. Zajímavé názory pro mě byly hlavně ty Tomášovy - řada webů neziskovek vypadá, jako by je psal úředník. Výzva pro příští rok, kdy máme v plánu náš web kompletně překopat ;-)

Výhledy do budoucnosti

Poslední blok se skládal ze dvou přednášek a vyhlášení soutěže. O nástrojích mobilního marketingu hovořila Eva Štípková z Vodafone a Jaromír Fulnek pak ukázal možné využití mashupů pro neziskovky. Přednáška pěkná, ale zaměřil se hlavně na mapy, kde mě nějaké smysluplné využití moc nenapadá. K různým mapám bezbariérových objektů, tras, atp. je třeba mít dostatek relevatních dat, a ta zatím pohromadě moc nejsou.

Velmi příjemným a nečekaným zakončením konference pak pro mě bylo převzetí ceny za nejlepší blog neziskové organizace za rok 2009. Překvapení bylo o to větší, že Adam výherce do poslední chvíle tajil.

Děkuji porotě, kolegům, kteří mi s přípravou některých příspěvků pomáhají či je sami píší, i Dobrému webu, jehož školení jsem vyhrál jako cenu k diplomu.

A pokud se bude příští rok obdobná konference konat, opět se rád zúčastním.

neděle 22. listopadu 2009

Automatické titulkování na YouTube - další krok ke zpřístupnění videa

Přidání titulků k videu je na YouTube již nějakou dobu k dispozici, 19. 11. 2009 ale oznámil Google další novinku v této oblasti - automatické titulkování.

Na YouTube je každou minutu nahráno 20 hodin videa a ne každý autor přidá ke svému videu titulky. Pro řadu uživatelů - například neslyšící či ti, co špatně či vůbec rozumí řeči, v níž jsou vedeny dialogy - jsou tato videa bez titulků nepřístupná.

Automatické titulkování rozpoznává pouze mluvenou angličtinu, pro následný překlad titulků je ale možné zvolit některý z 50 jazyků včetně češtiny. Tato technologie je zatím nasazena jako beta služba a je použita u kanálů převážně se vzdělávacím obsahem (National Geographic univerzity Stanford, Yale, či MIT) či na kanálech Google, postupně by ale měly být podporovány i kanály další.

Vyzkoušel jsem to, přepis mluvené řeči do textu a zejména následný překlad do dalšího jazyka zdaleka není dokonalý, ale divákovi, který je neslyšící či nerozumí mluvené angličtině, mohou i nedokonalé titulky pomoci porozumět tomu, co se na plátně děje. Také lze předpokládat, že technologie rozpoznávání řeči se budou dále vylepšovat. Když si vzpomenu, kde byla technologie rozpoznávání české řeči před pár lety a kde je dnes...

Automatic Captions in YouTube Demo

čtvrtek 19. listopadu 2009

Oblíbené weby uživatelů se zrakovým postižením - 5. část

Tento seriál už jsem sice uzavřel, ale jelikož náš tým nedávno posílil nevidomý kolega Martin, který patří mezi velmi zkušené uživatele webu a screenreaderů, bylo by určitě škoda nezeptat se i jeho, na jaké weby často chodí a proč.

Slovo má Martin.

NVDA

Internetovou stránku open-source odečítače NVDA, o který se velmi zajímám, pravidelně navštěvuji kvůli získávání nových informací a downloadu aktuální vývojové verze. Stránka je bez problémů přístupná, funguje zde navigace pomocí nadpisů, kterou často používám. Pokud si například chci stáhnout poslední build NVDA , stačí stisknout rychlou navigační klávesu v závislosti na používaném odečítači pro přechod na první seznam na stránce, který má sedm položek, a šipkami zvolit odkaz Download. Následně přejít pomocí rychlé navigační klávesy na čtvrtý nadpis druhé úrovně a pak šipkami vyhledat odkaz Snapshots. Nakonec stisknout rychlou navigační klávesu pro přesun k tabulce a zvolit požadovanou verzi. Na výběr mám ze dvou možností, buď installer - tj. instalační balík, nebo portable verzi. Další možností, jak se na nvda-project.org můžeme orientovat, je relativně nová funkce, tzv. oblasti stránky. Pomocí rychlé navigační klávesy pro přesun na oblast stránky se můžeme přesunout na požadovanou oblast na stránce. Více o landmarks – oblastech stránky si můžete přečíst například v článku Přístupnost RIA - strukturování dokumentu a přístupnost z klávesnice.

LinuxEXPRES

Tuto webovou stránku navštěvuji velmi často - přibližně třikrát do týdne. Jedná se o internetový magazín, který se zaměřuje na operační systém GNU/Linux a všechny jeho možné varianty. Jsou zde k dispozici různé články, recenze návody, seriály atd. Webová stránka je velice přehledná, obsahuje i navigaci v rámci webu či klávesové zkratky. Články začínají nadpisem třetí úrovně, pomocí navigace po nadpisech se tedy mohu na požadovaný článek přesunout a pokud mě zaujme, pokračovat v jeho čtení. Na tomto webu odebírám RSS kanál, takže jej navštěvuji jen v případě, pokud mi přijde informace o novém článku touto cestou. Odkazy v RSS směrují přímo na článek, který začíná nadpisem druhé úrovně, stačí mi tedy se pomocí rychlé navigační klávesy přesunout na nadpis druhé úrovně a hned si článek mohu pohodlně začít číst například pomocí plynulého čtení.

Muzikus

Tento server navštěvuji také docela často, zajímám se o totiž hudbu, zpěv a zvuk. Jsou zde ke čtení různé recenze hudebních nástrojů, mikrofonů, zvukové techniky atd. Stránka je docela přístupná, i když některé věci (například strukturování pomocí nadpisů) by se daly vylepšit. Já zde opět využívám RSS kanál, takže web navštívím opět jen tehdy, když mi přijde zpráva do RSS čtečky. Po odkliknutí odkazu opět stačí využít rychlé navigační klávesy pro nadpisy a vyhledat nadpis druhé úrovně. Pak už si mohu článek pomocí plynulého čtení přečíst.

středa 18. listopadu 2009

Co nového přináší produkty Dolphin verze 11

Společnost Dolphin nedávno přišla na trh s jedenáctkovou verzí svých produktů Hal, Lunar(Plus) a Supernova. Protože novinek je tentokrát opravdu hodně a verze 11 je v mnoha ohledech zlomová, pojďme se aspoň na ty nejdůležitější podívat blíže.

Srozumitelnější pro uživatele

Verze 11 má úplně nový vzhled ovládacího panelu. Nové ikony jsou výstižnější, název každé je doplněn čitelným textovým popiskem. Došlo také k přeuspořádání položek v nabídkách, takže nalezení požadované položky je nyní snazší. Jeden příklad za všechny - přepnutí na jiný syntezátor je konečně v příslušném menu Hlas.

Uživatelé také jistě ocení srozumitelnější a méně technický jazyk. Došlo ke změně a zjednodušení terminologie tak, že nové pojmy srozumitelněji popisují jednotlivé funkce. Například pro pojmy automatický virtuální kurzor, virtuální kurzor oblasti a systémový kurzor se ve verzi 11 používá jeden název - Dolphin kurzor.

Ovládací panel Supernovy 11Ovládací panel Supernovy 9

Ukázka ovládacích panelů Supernovy ve verzi 11 a 9

Podpora operačních systémů

Produkty Dolphin ve verzi 11 přinášejí podporu 64bitových verzí operačního systému Windows Vista - zatím bez podpory hlasového a braillského výstupu na přihlašovací obrazovce - a podporu testovací verze Windows 7.

Nový Správce Audio-Haptických modulů (SAM)

Výrazných změn také doznal Správce Audio-Haptických modulů. Nová verze spouští každý ovladač syntezátoru nebo braillského řádku zvlášť. Je tak možné snadno zakázat ovladače, které nejsou používány a zrychlit tak spouštění produktů Dolphin.

Vylepšený systém nápovědy

Kromě standardního přístupu k nápovědě přes aplikační menu Nápověda v ovládacím panelu přibyl nový způsob, kterým nápovědu vyvolat. K nápovědě se v jakékoli situaci dostanete stiskem kláves CapsLock+F1.

Po stisku této kombinace se otevře menu nabízející všechny možné zdroje nápovědy a podpory. Tato nápověda by měla být více kontextová, záleží tedy, v jaké aplikaci je vyvolána. V menu lze potom najít informace specifické pro aktuální aplikaci, seznamy ovládacích kláves Supernovy, možnost otevřít celkovou nápovědu, nebo online zdroje podpory na webu firmy Dolphin. Je zde také možné zapsat si sem své vlastní poznámky pro danou aplikaci, např. nějaké užitečné klávesové zkratky. Tyto poznámky je možné si v dané aplikaci později opět otevřít a dále s nimi pracovat - přečíst nebo upravit.

Novinky související s webem

V souvislosti s vydáním Supernovy 11 Dolphin oznámil oficiální podporu Internet Exploreru 8. Ten je ale použitelný i se starší verzí 10. Jiná je situace u Firefoxu. Supernova 10.03 je schopna pracovat jen s Firefoxem do verze 3.06, s vyššími verzemi Firefoxu Supernova 10 nefunguje. Supernova 11 tento problém řeší a je kompatibilní i s novějšími verzemi Firefoxu.

Ve verzi 11 byl také mírně vylepšen seznam prvků aktuální stránky. Ten je možné vyvolat klávesami CapsLock+Tab. Po jeho otevření se uživatel ocitá na první kartě dialogu, na které se nachází seznam se souhrnnými informacemi o počtech objektů. Položky seznamu tedy vypadají např. takto: Odkazy: 35 odkazů, Nadpisy: 5 nadpisů atd. Kromě toho, že si seznam může uživatel projít a zjistit tak, co vše na stránce je, lze nyní odentrováním vybrané položky přímo přejít na příslušnou další kartu dialogu, kde je seznam odkazů, nadpisů atd.

Související odkazy

Děkuji kolegovi Honzovi Šnyrychovi za konzultace při přípravě tohoto příspěvku.

středa 11. listopadu 2009

12 požadavků na přístupnost, které hodně pomohou a moc nestojí

Metodiky přístupnosti jsou jistě prospěšné a užitečné. Často se ale jedná o materiály o desítkách stran a právě jejich rozsah může od přístupnosti řadu lidí odrazovat. Navíc implementovat některé požadavky může být časově i finančně náročné. S kolegy jsme proto připravili krátký a přehledný soupis toho nejdůležitějšího, co je z hlediska přístupnosti potřeba. Jedná se o věci, které jsou aktuálně z hlediska přístupnosti docela zásadní, ale jejich realizace současně není nijak složitá. Přístupnost dnes naštěstí jde ruku v ruce s tvorbou kvalitního webu a pokud tvůrce webu dobře odvede svoji práci, často udělá pro přístupnost hodně, aniž o tom třeba ví ;-)

A co že jsme to nakonec vybrali?

  1. Dbejte na sémantiku.Vyznačte nadpisy značkami h1 až h6, seznamy značkami ul, ol, li, dl, dt, dd, odstavce značkou p. Nezapomeňte na vhodně skryté pomocné nadpisy nad důležitými částmi stránky, případně – pokud chcete mít progresivní přístup k věci – použijte landmarky z WAI-ARIA.
  2. Důležitým grafickým prvkům, nesoucím významové sdělení, přiřaďte relevantní textovou alternativu pomocí atributu alt, případně – například u komplikovanějších obrázků, grafů či fotogalerií – přidejte textový popis třeba formou tabulkových dat či článku. Dekorativní grafiku schovejte pomocí CSS nebo jí přiřaďte prázdný atribut alt.
  3. Dbejte na dostatečný barevný kontrast a čitelnost textu, nesoucího významovou informaci. Vyzkoušejte přístupnost webu při jiných barevných schématech operačního systému než je standardní schéma (například Vysoký kontrast – černá).
  4. Projděte si web z klávesnice. Pokud se dostanete na všechny prvky, které mohou získat focus, a můžete s nimi pracovat, je to v pořádku. Nezapomeňte na dostatečné vizuální zvýraznění prvku, který získá focus při procházení webu z klávesnice i při najetí kurzorem myši.
  5. U formulářů definujte vazbu mezi prvkem a jeho popiskem pomocí vazebních atributů for a id, případně pomocí atributu title. U složitějších formulářů použijte i značky fieldset a legend. Informaci o povinné položce zahrňte do popisku formulářového prvku (tzn. * či slovo povinné je součástí popisku proto, aby se tuto informaci uživatel dozvěděl současně s popiskem). Nezapomeňte na smysluplné chybové hlášky a nápovědné texty. Formulář vždy opatřete tlačítkem pro jeho odeslání.
  6. U tabulek dávejte do každé buňky pouze informace, které spolu logicky souvisí. U složitějších tabulek vyznačujte záhlaví řádku a sloupce, případně použijte id a headers pro vazbu buňky a jejích záhlaví. Tabulky používejte k prezentaci křížově závislých dat (tabulková data), ne pro layout stránky.
  7. Vytvořte konzistentní navigaci napříč webem. Nezapomeňte na titulky stránek, u rozsáhlejších webů poskytněte drobečkovou navigaci, mapu webu a/nebo vyhledávání.
  8. Odkazy v textu dostatečně odlište (ideálně podtržením) od okolního textu. Pokud je to možné, vyhněte se odkazům typu zde, více, atp. a vytvářejte popisné texty odkazů. U odkazů vedoucích mimo web, na jiný obsah než HTML či otevírající nové okno prohlížeče nezapomeňte na tuto skutečnost upozornit.
  9. Nespoléhejte na to, že návštěvník je schopen vnímat vizuální aspekty stránky (barvu, tvar, rozložení, velikost). Informace – pokud to jejich charakter nevylučuje – publikujte tak, aby byly nezávislé na vizuálním vnímání.
  10. Vyvarujte se zvukovému podkresu stránky. Pokud už jej musíte použít, umožněte jej uživateli jednoduše vypnout. Vyvarujte se blikajícím či scrollujícím textům nebo provádění akcí, jejichž spuštění je vyvoláno bez iniciativy uživatele.
  11. Pokud používáte Javascript, zajistěte - pokud to charakter webu nevylučuje - aby důležité informace a funkcionalita stránky byly přístupné při zapnuté i vypnuté podpoře Javascriptu.
  12. Flash může být dobrý sluha, ale zlý pán. Stejně jako jiné technologie, i Flash lze udělat přístupně i nepřístupně. I při tvorbě Flashe proto myslete na textovou vrstvu ve Flashi, ovládání Flashe z klávesnice či popisné texty u tlačítek a dalších ovládacích prvků.

Upozornění závěrem: toto dvanáctero si nečiní nárok být vyčerpávajícím a úplným soupisem všech požadavků na přístupnost. Jeho smyslem je poskytnout tvůrci webu jednoduchý a snadno aplikovatelný i ověřitelný seznam požadavků, jejichž splněním výrazně zvýší šanci, že takto vytvořený web bude pro celou řadu návštěvníků přístupnější. A nemusí to být jen návštěvníci se zdravotním handicapem, řada požadavků pomáhá i běžným návštěvníkům či těm, kteří surfují například z mobilu.

Nechť je vám k užitku.

P.S. Za připomínky z pohledu tvůrce webu děkuji Brblovi.

neděle 8. listopadu 2009

Jak bylo na Google Developer Day 2009

V pátek 6. 11. 2009 jsem se spolu s dalšími více než 800 účastníky vydal do Kongresového centra v Praze na Google Developer Day 2009. Protože nejsem vývojář, dlouho jsem zvažoval, zda se zúčastnit či ne - program mi přišel trochu mimo mou hlavní sféru zájmu a i vstávání ve čtyři ráno zrovna není moje hobby.

Nakonec jsem se zařadil do škatulky fanoušků Google technologií, vytipoval si přednášky, rozhodl se jet a nelituju - organizace konference byla bez chyby, networking fungoval ;-), přednášky byly zajímavé.

Jako nejpřínosnější jsem nakonec vyhodnotil následující tři.

  • Úvodní keynote, kde jsem například konečně získal představu, k čemu může být dobrá Google Wave ;-)
  • Výkladní skříň GUG.cz - představte svoje aplikace, kde vývojáři krátce představovali svoje díla, která vytvořili za pomoci technologií Google.
  • Google search pro webmastery a webdevelopery, kterou Marcel Zavacký pojal velmi prakticky a vysvětlil nám, jak funguje procházení (crawling), indexování a hodnocení stránek a jak stránky upravit tak, aby si s nimi Google poradil. Vysvětlil také v čem, počívají nástrahy hacknutí stránek a jak se hacknutí stránek vyvarovat.

Protože Marcel během přednášky několikrát narazil na téma přístupnosti, které je mi velmi blízké, využil jsem možnosti Office hours a s Marcelem chvíli podiskutoval ve foyer. Potěšilo mě, že jsme na řadu věcí měli stejný názor a opět mi potvrdil to, že řada požadavků na přístupnost příznivě ovlivňuje i další oblasti, v tomto případě viditelnost vašeho webu ve vyhledávačích, či že v řadě případů neexistuje jediné správné řešení (například alternativní textový popisek obrázku).

Děkuji všem přednášejícím za zajímavé informace, organizátorům za zorganizování a pokud to vyjde, příští rok se opět rád zúčastním.

Související odkazy

čtvrtek 5. listopadu 2009

Chcete si vyzkoušet, jaké je to žít poslepu?

Příští čtvrtek, 12. 11. 2009, od 10.00 do 18.00 pořádáme v našem TyfloCentru na Chaloupkově 7 v Brně Den otevřených dveří. Co u nás můžete vidět, zjistit nebo i zažít?

  • I s těžkým postižením zraku se dá normálně žít.
  • Bílá hůl vás může bezpečně vést.
  • Nevidět neznamená vidět tmu.
  • Káva se dá vychutnat i poslepu.
  • Chleba, který si sami namažete, chutná nejlíp.
  • Počítač, internet, smsky? Žádný problém!
  • Pomůcky pro zrakově postižené jsou leckdy šikovné "vychytávky".

To všechno je SVĚT TĚCH, CO NEVIDÍ nebo vidí jinak. Nasaďte si simulační brýle a sami ho objevte - zážitkovou formou si budete moci řadu věcí sami vyzkoušet.

S kolegy z Centra pomůcek a informatiky budeme celý den k dispozici a pokud se k nám přijdete podívat, budete si moci sami zkusit řadu pomůcek na bázi výpočetní techniky - ozvučené počítače a mobily, braillské řádky či zápisníky pro nevidomé. Můžete si vyzkoušet, jak se surfuje po webu poslepu nebo spolu můžeme podiskutovat o všem, co vás z oblasti přístupnosti webu zajímá.

Těším se na viděnou.

úterý 3. listopadu 2009

Pozvánka na školení tvorby přístupného webu

Přesně za měsíc, 3. prosince 2009, pořádáme poslední letošní školení tvorby přístupného webu. Pokud

  • vás zajímají praktické aspekty přístupnosti,
  • chcete zjistit, jak se vaše weby čtou návštěvníkům se zdravotním postižením,
  • chcete se seznámit se speciálním softwarovým a hardwarovým vybavením, které používají slabozrací a nevidomí návštěvníci vašeho webu,
  • a celkově se dozvědět spoustu dalších zajímavých praktických informací z této oblasti,

využijte poslední možnosti zúčastnit se školení za letošní ceny (2000 Kč včetně DPH/osoba) a přihlaste se. V ceně je 6 hodin výuky, tištěné materiály, potvrzení o absolvování školení a občerstvení během školení.

Nově na školení zařazujeme aktuální věci z tématiky přístupnosti - přístupnost RIA včetně praktických ukázek či ukázku práce s webem na ozvučeném mobilním telefonu.

Těšíme se i s kolegy Honzou nebo Romanem na setkání.

pondělí 2. listopadu 2009

Nový ZoomText přináší podporu Win7, IE8 a čtení chráněných PDF

Nová verze softwarové lupy ZoomText 9.18.5 určitě udělá svým uživatelům hodně radosti. Přestože se jedná o menší upgrade, přináší tři zásadní novinky - podporu Windows 7, oficiální podporu prohlížeče Internet Explorer 8 a čtení chráněných PDF.

Z hlediska přístupnosti nás nejvíce zajímají poslední dvě novinky, takže se budu věnovat hlavně jim.

Podpora Internet Exploreru 8

S Internet Explorerem 8 v zásadě fungovaly už i předcházející verze ZoomTextu 9.18, ale ve verzi 9.18.5 byly opraveny všechny chyby, které byly v nižších verzích 9.18. Verze 9.18.5 tedy byla prohlášena za tu, která Internet Explorer 8 oficiálně podporuje a uživatelé ZoomTextu tak už mohou nejnovější verzi prohlížeče z dílny Microsoftu bez problémů používat.

Čtení chráněných PDF

PDF je obecně považován za přístupný formát dokumentu. Mnohdy ale stačí maličkost a rázem může mít problémy s čitelností jeho obsahu celá řada uživatelů. Překážek lze vytvořit celou řadu - od chybějící sémantiky až po uzamčení dokumentu. Zatímco v případě chybějící sémantiky se musí o nápravu postarat autor dokumentu, s chráněným dokumentem může dnes uživateli pomoci i jeho asistivní technologie, v našem případě nejnovější verze ZoomTextu.

Čtení chráněných PDF jsem vyzkoušel a opravdu to funguje, nicméně jsem narazil na několik problémů, které mohou práci zkomplikovat.

  • Příprava chráněného PDF dokumentu ke čtení je delší než u dokumentu nechráněného,
  • odezva programu při práci s chráněným PDF je pomalejší,
  • s některými typy složitějších dokumentů (manuály, dokumenty s více sloupci blízko sebe) si ZoomText rozumně neporadí, nerespektuje tok textu a čte je natvrdo po řádcích,
  • párkrát se mi stalo, že ZoomText mi část textu ignoroval a nepřečetl.

I přes výše uvedené problémy je ale čtení chráněných PDF dokumentů velký krok kupředu oproti předchozí verzi, která si s takovýmito PDF neporadila vůbec.

Související odkazy

pondělí 26. října 2009

I přístupná CAPTCHA může být problém

Minulý týden jsme testovali jedno zajímavé řešení grafické CAPTCHA.Fígl spočívá v tom, že alt popisek obrázku obsahuje fonetický zápis znaku, tzn. ypsilon místo y. Ohlasy mých kolegů na toto řešení byly velmi pozitivní. Tento způsob zpřístupnění jim přišel mnohem lepší než například stále více používaná doprovodná audio stopa, u níž je často problém se srozumitelností.

Vše mělo standardní průběh až do doby, kdy jeden z kolegů zareagoval následovně: Řešení se mi zdálo dobré, i když nějaký nápovědný text o tom, že se jedná o přístupnou CAPTCHA, by neškodil. Přiznám se, že mi chvíli trvalo, než mi došlo, "co" mám opsat - běžně je totiž alt popisek obrázku s CAPTCHA prázdný a tak jsem zrovna zde text k opsání nehledal.

Naše testování opět ukázalo důležitost uživatelského testování přístupnosti a vnímání přístupnosti v širších souvislostech. Pokud bychom formulář testovali pouze formálně, tak bychom jej pravděpodobně vyhodnotili jako bezproblémový - což samozřejmě je, ale... Většina testérů s různými typy zrakového postižení si s ním sice bez problémů poradila, ale asi by nás při formálním testu nenapadlo, že mohou být uživatelé, kterým může i přístupné řešení způsobit problém, protože nepočítají s tím, že je přístupné a hledají finty, jak se s ním vypořádat.

Rada závěrem zní - pokud uděláte přístupné něco, co je doposud přístupné jen málokdy či vůbec, pochlubte se tím ;-) Na neočekávané přístupné řešení upozorněte ideálně co nejblíže místu, kde se "zpřístupnění" nachází, aby s tím handicapovaný návštěvník počítal.

P.S. Prolomitelnost řešení při masivnějším nasazení je nad rámec tohoto příspěvku. ;-)

čtvrtek 22. října 2009

EasyLink 12 - zápisník pro nevidomé s hlasovým a hmatovým výstupem

Systém EasyLink je zápisník pro nevidomé s hlasovým a hmatovým výstupem. Tvoří jej braillská klávesnice s bezdrátovým připojením prostřednictvím BlueTooth k PDA, mobilnímu telefonu či k PC. V případě EasyLink 12 je klávesnice vybavena také dvanáctiznakovým braillským řádkem.

Programové vybavení systému EasyLink je určeno pro kapesní počítače s operačním systémem Windows Mobile a zabezpečuje všechny běžně používané funkce:

  • editor,
  • diář,
  • adresář,
  • správu pošty,
  • úkolovník,
  • kalkulačku.

EasyLink může nevidomému uživateli posloužit v celé řadě situací - ve škole jej může použít pro pořizování zápisků, v zaměstnání k vedení záznamů o schůzkách a úkolech, na cestách mu může posloužit jako přenosná knihovna a současně jako nástroj ke čtení knih.

Mí kolegové Roman Kabelka a Pepa Konečný zařízení pečlivě vyzkoušeli a své postřehy sepsali. Pokud vás zajímá, jak se jim zařízení líbí, přečtěte si recenzi (pdf; 75 kB), kterou připravili na základě výsledků svého testování.

Za zapůjčení sady EasyLink děkujeme výrobnímu družstvu nevidomých Spektra.

středa 21. října 2009

Jak si usnadnit horizontální scrollování při používání ZoomTextu

Horizontální scrollování při čtení textu napatří mezi oblíbené činnosti snad žádného uživatele. Uživatelé slabozrací se s horizontálním scrollováním setkávají mnohem častěji než jiná skupina uživatelů, protože při jejich způsobu práce s PC, který spočívá ve velkém zvětšením informací z obrazovky, to prostě jinak nejde. Dá se tedy říci, že jsou na ně celkem zvyklí. I přesto se ale snaží najít způsoby, jak potřebu horizontálního scrollování - alespoň při práci s textem či webovou stránkou - snížit na minimum.

Anička při práci s digitální zvětšovací lupou

V srpnovém čísle newsletteru ZoomNews, který vydává AiSquared, výrobce softwarové lupy ZoomText, byli čtenáři požádáni o zaslání tipů, jak potřebu horizontálního scrollování co nejvíce snížit.

Tipů se sešla celá řada a mezi nejčastější patřily následující:

  • pořídit si dva monitory a využít toho, že ZoomText má podporu pro zobrazení informací na dvou monitorech,
  • použít ke čtení AppReader nebo DocReader (speciální nástroje ZoomTextu pro čtení textu),
  • použít doplněk CleanPage pro Internet Explorer,
  • pořídit si větší monitor.

Kompletní seznam tipů najdete v pdf dokumentu na stránce s výsledky dotazníku.

Jedním z řešení, které mě napadlo a které mohou využít i ti, co nemají ZoomText, může být například TidyRead, o němž jsem psal nedávno.

A co vy? Vadí vám a jak řešíte (pokud řešíte) horizontální scrollování při práci s webem vy?

neděle 18. října 2009

Jak bylo na WebExpo 2009 (zhodnocení, fotky, slajdy)

Konferencí už jsem zažil hodně, ale takovou, jakou je WebExpo, ještě ne.

Pokud bych měl hodnotit, tak si dovolím ocitovat slova jednoho účastníka našich táborů, který vždy při závěrečném hodnocení říkal "Líbilo se mi všechno a nelíbilo se mi nic". Snad jen ta Wi-Fi v Aule mohla být stabilnější, ale jinak mě nenapadá nic, co bych konferenci vytknul. Velmi příjemná byla celková pohoda a neformální duch, v jakém se celá konference nesla.

Propagace přístupnosti na stánku i mimo něj

Stánek v obležení

Díky vstřícnosti Vaška Stoupy jsme měli možnost - na konferenci jsem byl s kolegou Romanem Kabelkou - po celou dobu WebExpa propagovat tématiku přístupnosti na prezentačním stánku před Aulou.

Návštěvníků se u našeho stolku zastavilo několik desítek a podle dotazů můžeme říci, že naše účast zde určitě měla smysl. I přesto, že o přístupnosti bylo již napsáno a řečeno mnohé, stále je spousta tvůrců webů, kteří o této oblasti moc neví a nedokáží si představit, jak uživatelé se zrakovým postižením mohou web používat a na jaké překážky narážejí. Ohlasy byly opravdu různorodé a ten, co se nám vryl nejvíce do paměti, byl od @zirafka, která poté, co si Roman začal pročítat její web, pronesla "To vypadá každý web tak trapně, když se čte nahlas?". O parafrázi tohoto výroku už uvažuju jako o mottu k desátému výročí Blind Friendly, které oslavíme příští rok.

Přednášky

Kromě práce jsme se stihli i dovzdělat na několika přednáškách - exhibujícího nevidomého PHP vývojáře Romana (© Martin Hassman) zajímaly hlavně přednášky o PHP, já jsem se byl podívat na přednáškách Petra Máry o GTD a Josefa Holého o sémantickém webu. Sobotní večer jsme pak společně zakončili na Talkshow Franty Fuky pod taktovkou skvělého moderátora Martina Hassmana.

V neděli jsme se pak do přednáškového maratonu zapojili i my. Přednášku s názvem WCAG 2.0 - nový pohled na přístupnost jsme si rozdělili na dvě části. Já jsem povídal o inovativnosti metodiky WCAG 2.0 a změně pohledu na přístupnost, který tato metodika přináší. Mezi hlavní novinky patří

Roman přednáší
  • větší orientace na uživatele;
  • nezávislost na technologii;
  • respektování aktuální situace na poli asistivních technologií;
  • progresivní přístup k věci - není stanovena jasná mez, co je a co není přístupné;
  • měřitelnější výsledky;
  • přizpůsobivá a nadčasová pravidla.

V druhé části přednášky pak Roman přítomným tvůrcům webu prakticky předvedl, že i poslepu jdou tvořit webové stránky.

Slajdy a fotky

Slajdy z přednášky najdete na SlideShare.net, pár fotek jsem dal do fotogalerie na Flickr.

Ještě jednou děkujeme za skvělou konferenci i možnost zúčastnit se a pokud to vyjde, tak příští rok rádi znovu přijedeme.

středa 14. října 2009

Focus 40 Blue - nový braillský řádek na našem trhu

Na český trh je od letošního září dodáván nový kompaktní přenosný braillský řádek Focus 40 Blue.

Řádek se - stejně jako starší Focus 40 - vyznačuje robustním a precizním mechanickým provedením a zároveň nabízí nové vlastnosti pro uživatele vyžadující mobilitu:

  • kompaktní rozměry – 31,7 × 9,7 × 2,5 cm,
  • nízkou hmotnost – 0,85 kg,
  • možnost bezdrátového připojení – Bluetooth 2.0,
  • dlouhou výdrž při provozu na baterie – cca 20 hodin běžné práce.

Díky vstřícnosti českého dodavatele (děkujeme za zapůjčení) jsme již mohli řádek otestovat a výsledky zahrnout do našeho Srovnání braillských řádků.

Děkuji rovněž kolegům Michalovi a Romanovi za otestování a zapracování výsledků testu do textu srovnání.

sobota 10. října 2009

PAC Mate Omni - nová verze zápisníku pro nevidomé

Zápisníky PAC Mate americké firmy Freedom Scientific (u nás zastupuje firma Galop, s.r.o.) jsou na českém trhu už několik let a i mezi našimi klienty máme jejich spokojené uživatele.

Zápisníky PAC Mate představují plně ozvučené zařízení založené na platformě Pocket PC, kde plnohodnotný hlasový výstup zajišťuje odečítač JAWS pro Pocket PC. Na letošním Tmavomodrém festivalu byla představena nová verze tohoto zápisníku, kterou lze poznat podle slova Omni v názvu a která přináší několik zajímavých novinek a vylepšení.

PAC Mate Omni QX400 s dvacetiznakovým braillským řádkem PAC Mate (fotka je z webu Freedom Scientific).

Mezi nejvýznamnější novinky určitě patří ukládání dat do interní Flash paměti, které zabraňuje vymazání dat v případě vybití baterie či provedením studeného resetu. Toto byla velká "bolístka" předchozí verze - po vybití baterie uživatel přišel o data, PAC Mate se dostal do továrního nastavení a bylo třeba znovu provést kompletní instalaci české lokalizace.

Mezi další novinky patří přechod na operační systém Windows Mobile 6.0, zlepšená podpora pro Office Mobile či podpora pro dokumenty Office 2007 v aplikacích Word a Excel Mobile. Kompletní seznam novinek je k dispozici na stránce Novinky v PAC Mate Omni 6.2 na webu Galopu.

Tento zápisník lze připojit i k Internetu a zpracovávat na něm maily či brouzdat po webu. O tom, jak je přístupný prohlížeč webových stránek v tomto zápisníku, se v dohledné době dozvíte v seriálu o přístupnosti webových prohlížečů.

Související odkazy

čtvrtek 8. října 2009

Přístupnost webových prohlížečů - úvod

Použitý webový prohlížeč je jednou z věcí, která významně ovlivňuje to, jak uživatel vyhodnotí přístupnost konkrétního webu. Každý uživatel dnes může používat prohlížeč dle libosti - ostatně je z čeho vybírat. Po kterém z nich ale sáhnout, když uživatel potřebuje, aby mu prohlížeč pomáhal překonávat bariéry na webových stránkách?

Ideální prohlížeč pro tento účel neexistuje, každý umí lépe něco jiného - jeden lépe zvětšuje písmo a objekty na stránce, další lépe spolupracuje s asistivními technologiemi, k jinému existuje spousta doplňků, pomáhajících při horší přístupnosti webových stránek.

Podívejme se aspoň na několik příkladů.

Většina asistivních technologií se primárně soustřeďuje na podporu Internet Exploreru, ale jsou i výjimky - screenreader NVDA primárně podporuje prohlížeč Firefox.

Rozdíly jsou i mezi jednotlivými verzemi prohlížečů, kdy v těch novějších stejné funkce fungují lépe. Příkladem může být funkce Lupa v Internet Exploreru, která si ve verzi 7 nastavené zvětšení nepamatuje, ve verzi 8 už ano.

Podobné je to i s přístupnostními doplňky, kdy například Webvisum, umožňující rozpoznání grafické CAPTCHA, spolupracuje pouze s Firefoxem 3+.

Volbou vhodného prohlížeče s ohledem na své potřeby, zdravotní omezení, atp. proto může uživatel podstatně zvýšit své šance vypořádat se s hůře přístupnou stránkou.

Neznám materiál, který by se tomuto tématu komplexně věnoval, a často také narážím na to, že si naši klienti neumí lépe zpřístupnit stránku jen proto, že neví, jaké možnosti jim jejich prohlížeč v této oblasti nabízí. Rozhodl jsem se proto pro trochu osvěty v této oblasti.

Během podzimu mám v plánu se přístupnosti webových prohlížečů (tedy aspoň těch, ke kterým mám přístup) věnovat a napsat několik článků o tom, jak je na tom ten který prohlížeč z hlediska přístupnosti.

K testování jsem si vytipoval následujících 7 oblastí:

  • ovladatelnost prohlížeče z klávesnice,
  • integrace prohlížeče do systému (respektování nastaveného barevného schématu, atp.),
  • spolupráce s asistivními technologiemi (screenreadery, softwarové lupy),
  • možnosti úprav vzhledu stránky dle preferencí uživatele,
  • zvětšování/zmenšování velikosti písma a objektů na stránce,
  • přístupnostní doplňky,
  • podpora WAI-ARIA.

Tolik na úvod, další díl bude věnován přístupnosti prohlížeče, který je mi nejblíže a který používám jako svůj primární - a tím je Firefox.

středa 7. října 2009

Přístupnost na WebExpo 2009

WCAG 2.0 - nový pohled na přístupnost je název přednášky, s níž vystoupím na letošním ročníku konference WebExpo.

Ukážeme si, v čem je metodika WCAG 2.0 inovativní a jaké novinky a změny v oblasti přístupnosti přináší.

Kolega Roman pak mé povídání doplní krátkou praktickou ukázkou práce s webem za pomocí screenreaderu a braillského řádku.

Díky vstřícnosti hlavního pořadatele (moc děkujeme), máme po celou dobu konání konference k dispozici prezentační stánek/stolek, kde budeme propagovat tématiku přístupnosti a nabízet bezplatné konzultace v této oblasti.

Pokud vás tématika přístupnosti zajímá, chcete se dozvědět, jak je na tom váš web z hlediska přístupnosti, prokonzultovat nějaký přístupnostní problém či se jen tak zastavit na kus řeči, jste vítáni.

Těšíme se na vás.

úterý 29. září 2009

Průzkum mezi uživateli screenreaderů pokračuje

Po průzkumu mezi uživateli screenreaderů, který WebAim.org uspořádal na přelomu let 2008 a 2009, tady máme další průzkum z jeho dílny. Cílem průzkumu je zjistit informace o aktuálních požadavcích a problémech uživatelů screenreaderů a aktualizovat/upřesnit výsledky prvního průzkumu. V dotazníku jsou proto nově zařazeny například otázky týkající se přístupnosti sociálních sítí - Facebooku, Twitteru, atp., používání landmarků z WAI-ARIA či dotaz, co má větší vliv na přístupnost - lepší asistivní technologie nebo lepší (přístupnější) weby?

Průzkum bude k dispozici po celý říjen, výsledky budou zveřejněny v listopadu 2009. Už teď se na ně těším ;-)

Pokud používáte screenreader - ať proto, že musíte, či jen k testování přístupnosti webů - najděte si chvilku - autoři tvrdí, že vyplnění dotazníku vám zabere přibližně 10 až 15 minut - a průzkumu se zúčastněte.

Já se na to právě chystám.

Související odkazy

úterý 22. září 2009

TidyRead - pohodlné čtení článků na webu

Čtení obsahu webových stránek nemusí být vždy příjemnou záležitostí. Hlavní obsah stránky je často utopen mezi spoustou dalších informací (reklam, widgetů, navigačních částí, upoutávek), které čtenáře v danou chvíli nezajímají a odvádí jeho pozornost. Mnohdy je také čitelnost ztížena použitím příliš malého či nekontrastního písma.

TidyRead může pomoci všechny tyto problémy vyřešit. Na webové stránce se pokusí najít hlavní obsah stránky (nutno podotknout, že poměrně úspěšně) a zobrazí jej ve vlastním prostředí v upravené podobě. TidyRead nabízí i možnost úpravy zobrazení - je možné změnit například barevné schéma, použitý typ písma či jeho velikost.

V současné době je k dispozici pro většinu používaných prohlížečů jako doplněk či bookmarklet. Já sám jej bezproblémově používám s Firefoxem.

Pokud máte potíže se čtením textů na webových stránkách, doporučuji TidyRead minimálně vyzkoušet. Na webu TidyRead.com je k dispozici i ukázkové video či možnost vyzkoušet si TidyRead i bez instalace.

středa 9. září 2009

S ozvučeným mobilem na web

Přístupnost webových stránek na mobilních zařízení za použití screenreaderu je u nás pole takřka neorané. Kolega Michal Jelínek proto přes prázdniny vyzkoušel, jaké jsou současné možnosti používání webu na mobilních telefonech, zpřístupněných screenreaderem Mobile Speak. Jak se mu zadařilo, se dozvíte v následujících odstavcích.

Slovo má Michal, kterému tímto děkuji za otestování i pěkný článek.

S nástupem ozvučených mobilních telefonů jsme se my zrakově postižení stali výrazně samostatnějšími. Není již potřeba žádat vidícího, aby přečetl došlou zprávu, oznamoval, od koho je nepřijatý hovor apod. Kromě psaní SMS a využívání seznamu kontaktů, šlo zadávat schůzky do kalendáře, pracovat s různými aplikacemi, ... kdo by si však tenkrát pomyslel, že k tomu přibude i možnost procházet webové stránky, a to podobně jednoduše jako na PC.

Poprvé jsem mobilní internet (přímo v mobilu, nikoli za použití počítače) použil v roce 2005. Tehdy jsme s přáteli hráli slovní hru, při které vznikl spor o určitý výraz. Encyklopedie po ruce nebyla. Proč tedy nevyužít telefon? Ač v té době internet nebyl nijak skvěle ozvučen, na Google se mi informaci najít podařilo.

Pak jsem mobil k připojení na internet využíval spíše jako modem k notebooku či pokusně k elektronickému zápisníku PAC Mate.

Doba a vývoj screen readeru ovšem pokročily. Když se mi nyní naskytla možnost prozkoumat, jak moc, těšil jsem se na další hračku. :-)

Začátek ovšem tak radostný nebyl. Po aktivování datového tarifu, který by mě při testování finančně nezruinoval, začaly problémy. Vše ovšem způsobeno mou netrpělivostí. Kdybych si hned zpočátku přečetl manuál, věděl bych, že webový prohlížeč, implementovaný v testovacím telefonu Nokia 6120 Classic, není mnou používanou verzí screen readeru Mobile Speak podporován. Po přeinstalování bylo vše v pořádku a mohl jsem začít.

Princip práce

Klávesnice mobilního telefonu je svým počtem tlačítek určitým způsobem omezující, proto nelze čekat sto procentní komfort jako u práce s počítačem, což platí i pro vidící.

Přístup Mobile Speaku, s kterým jsem práci na internetu zkoušel, je alespoň v základu podobný jako u běžného odečítače obrazovky.

Pohyb v textu

Webovou stránku lze procházet šipkami nahoru a dolů, přičemž je obsah čten po řádcích a uživatel je upozorňován na jednotlivé prvky – odkazy, tlačítka, editační pole atd. Text stránky se nemusí procházet pouze šipkami, u delších textů by tento způsob byl příliš únavný, a tak je možné si spustit tzv. plynulé čtení. To lze kdykoli zastavit a ve vhodné chvíli opět navázat na místě, kde čtení skončilo.

Pohyb po objektech

Mobile Speak umožňuje pohyb nejen po samotném textu, ale i po celé řadě objektů. Pro přesunutí kurzoru na předchozí a následující zvolený objekt slouží šipky vlevo a vpravo. Volba typu se provádí číslicemi 2 – 8 (0 je pro skok na začátek a konec stránky, devítka spouští plynulé čtení, jednička je neobsazená). Každá z těchto číslic funguje jako přepínač, upřesňující typ objektu, mezi kterými se chce uživatel přepínat.
Pokud tedy na příklad stisknu poprvé číslo 4, je mi umožněno se pohybovat šipkami vlevo a vpravo současně po rámech i nadpisech. Pokud stisknu 4 podruhé, budu se pohybovat pouze po nadpisech. Třetí stisk je pro pohyb pouze po rámech.
První stisk číslice bývá obecný, dalšími stisky se upřesňuje konkrétní prvek. Takže na příklad první stisk číslice 3 umožní přepínání šipkami vlevo a vpravo po libovolných formulářových prvcích. Druhý stisk již požadavek upřesní na editační pole, třetí na tlačítka atd.

Dále je možné přecházet po seznamech, tabulkách, odstavcích, citacích, stejných či jiných prvcích, běžných odkazech, odkazech do této stránky, po všech typech formulářových prvků, grafice a také po dvou, pěti či deseti procentech obsahu stránky.

Další pohyb

Kromě výše zmíněných pohybů lze využít funkci vyhledávání. Tu sice nabízí přímo browser, ale Mobile Speak pracuje s obsahem přece jen po svém, takže má i vlastní vyhledávání.

Uživatel má dále k dispozici historii procházení po stránce. Tou se lze krok po kroku vracet zpět tak, jak byla stránka procházena.

Číselná nastavení platí pouze do načtení další stránky. Pokud jsem se tedy na jedné stránce pohyboval po nadpisech a potvrdím zde odkaz, bude na nově načtené stránce nastaveno výchozí nastavení, kterým je pohyb po odkazech.

Práce s formuláři

Ovládání tlačítka, zaškrtávacího pole a přepínače je jednoduché, stačí je potvrdit aktivační klávesou. Pro zápis do editačního pole je nutné na něj vstoupit, potvrdit ho, zapsat text a zadávání ukončit potvrzením. S rozbalovacím seznamem se pracuje podobně.

Co vše jsem vyzkoušel

Při testování jsem se neomezil jen na statické čtení textu, ale snažil jsem se využívat různé služby. Velmi mě potěšil Google, kde jsem bez obtíží vyhledával, využíval GMail a pouštěl si oblíbené klipy na YouTube. Musím říct, že podpora Google pro mobilní zařízení je skvělá.

Také vyhledávání spojení na Idosu, hesel ve Wikipedii či zboží v katalogu Alza.cz bylo bezproblémové.

Mínusy a plusy

Odmyslím-li si omezení vycházející z malých rozměrů zařízení, nevidím zásadnější problém v práci s internetem, až na občasné nenačtení stránky a otravné upozorňování na nízký stav baterie, ozývající se v pěti vteřinových intervalech.

Obrovskou výhodu ovšem spatřuji v možnosti kdekoli, kde je signál, nalézt vlakové/autobusové spojení, jakoukoli informaci ve vyhledávači, číst si své oblíbené internetové noviny v dopravních prostředcích, ... Hlavní výhodu vidím právě v těchto oblastech. Vím, že jsou lidé, kteří přes telefon využívají internet velmi intenzivně, včetně ICQ a Skype, mě osobně po hodině a půl aktivního brouzdání bolela ruka. :-)

Na závěr sobě i všem ostatním uživatelům přeji více stránek uzpůsobených pro mobilní surfování.

pátek 3. července 2009

Kniha tváří bez očí - bez přátel to nejde.

Závěrečný díl o Zdendově soužití s Facebookem poslepu.

Kdo hledá, najde

Jednou z klíčových funkcí Facebooku je samozřejmě hledání přátel a udržování vztahů s nimi. Prvotní hledání přátel je docela zajímavé. K identifikaci uživatelů slouží totiž Facebooku jejich mailové adresy. Podle nich je bezpečně rozeznává, a tak je pro něj nejjednodušší, když prohledá váš mailový adresář a zjistí, kdo z těch, s nimiž jste si kdy mailovali, je mu povědomý. Takové lidi vám pak navrhne jako přátele. Trošku jsem se ošíval, když mě Facebook požádal, abych mu sdělil hesla svých mailových schránek. Nějak jsem se zdráhal pustit ho až tolik do svého soukromí, ale naznal jsem, že to asi bude opravdu ten nejrychlejší způsob, jak zjistit, kdo na Facebooku už je a s kým se tedy dá přátelit. Facebook mě za tuto otevřenost odměnil přehledným seznamem kontaktů, kde u každého bylo fungující zaškrtávací políčko, kterým se potvrzovalo, zda tomuto kontaktu chci sdělit, že už i já jsem vstoupil mezi vyvolené. Záludné je ovšem tlačítko "poslat pozvánku všem z mého seznamu". Když toto tlačítko člověk stiskne, stane se šiřitelem spamu a zaplaví mailové schránky všech svých přátel i nepřátel bez rozdílu vyznání, jazykové příslušnosti i barvy pleti oznámením o tom, že si založil profil na Facebooku a že je nejvyšší čas, aby si ho založili i dotyční. Málokdo to opravdu ocení a tak na toto tlačítko pozor!

Orientace mezi přáteli již nalezenými a tedy pevně spojenými s vaším jménem také není vždy bezproblémová. Facebook vám po kliknutí na odkaz "přátelé" ukáže vždy jen hrstku z nich, přičemž dodnes nechápu, podle jakého klíče tuto hrstku sestaví. Možná to jsou lidé, kteří jsou právě také online. Když ale chcete najít někoho, koho tento výběr neobsahuje, není to vždy jednoduché a nepomůže ani odkaz "zobrazit vše", tedy alespoň mně nepomůže. Musíte se proklikat k vyhledávání a jeho nebo její jméno zadat, ale ani funkce vyhledávání není příliš přehledná. Výsledky nejsou označeny jasnými nadpisy, takže každé hledání je trochu kdo s koho, ale zatím jsem vždycky vyhrál já, jen to chce trochu trpělivosti a času. Ale myslím, že kdo se přihlásí k Facebooku, automaticky přijímá fakt, že ho to nějaký čas bude stát, ačkoliv bych se vsadil, že v "podmínkách užívání" o tom není ani slovo. I když kdo ví, umím si představit, že by někdo mohl tvůrce Facebooku zažalovat, že ho jeho aplikace připravila o dejme tomu půl roku života... Obdobný problém mívám i se zobrazováním přátel svých přátel. Ani tam se neukáží všichni a nepřišel jsem na to, jak je všechny nechat vylistovat.

Vychytávky

Kromě sdílení obrázků, videí, odkazů, pocitů a dojmů s přáteli, se můžete na Facebooku také všelijak bavit. K oblíbeným zábavám patří například různé kvízy či ankety, jejichž úroveň bývá povětšinou v pravdě v měřítkách lidové zábavy. Z hlediska přístupnosti zrakově postiženým jsou ale docela pohodové. Člověk nejdřív odsouhlasí, že s jeho profilem bude pracovat externí aplikace, tedy právě takový kvíz či anketa nebo hra, a už se může testovat a hrát. Čistě ze zájmu jsem si udělal test "Jaký hudební nástroj se k tobě hodí?" a ačkoliv jsem neměl pocit, že by se jediná otázka týkala podstaty věci (např. jsem byl dotazován, jak je to s mým vztahem ke škole), skončil jsem s výsledkem, že se ke mně nejlépe hodí příčná flétna, jsem prý ladný flétnista a někam to určitě dotáhnu. Nakonec proč ne, mohlo to dopadnout hůř, třeba s vozembouchem bych se asi tak snadno nesmířil. Samotný kvíz fungoval tak, že k otázkám bylo několik odpovědí, které byly opatřené zaškrtávacími přepínači. Na té, která se ke mně nejlépe hodila, stačilo zmáčknout mezerník a ona se vybrala. Žádný problém. Malinko záludné bylo vlastní ukončení kvízu. Jelikož je Facebook sociální síť, kde optimální je všechno se všemi sdílet, navrhne vám po zodpovězení poslední otázky, abyste napsali jména těch, kteří by si podle vás tento kvíz měli určitě také udělat. Vždycky jsem se v tom zamotal a těžko se to obchází, ale při troše štěstí lze v té spleti najít nenápadné tlačítko "pokračovat na výsledek".

Co nejlepšího říci na konec?

Na konec má přijít vždy to nejlepší, a tak říkám, že nejlepší bude, když si prostě Facebook vyzkoušíte na vlastní kůži. Doufám, že z mého článku vyplynulo, že Facebook se dá docela dobře zvládnout i poslepu. Možná si nebudete úplně vždy jistí, co která funkce přesně dělá, ale co na tom, když něco nevyjde. To říkám z pozice člověka, který s počítačem většinou nerad experimentuje a drží se zavedených a osvědčených rutinních úkonů. Ale Facebook mě nějak docela zaujal, a ačkoliv běžně většinou odmítám klikat na odkazy, jejichž významem si nejsem naprosto jistý, Facebook je zvláštní výjimka. A ačkoliv se samozřejmě toto virtuální scházení s přáteli nemůže vyrovnat poctivé schůzce naživo, má to cosi do sebe a myslím, že se docela vyplatí si profil alespoň založit. Pokud máte totiž třeba někoho, s kým už jste se dlouho neviděli, a rádi byste s ním opět navázali kontakt, je velice pravděpodobné, že ho na Facebooku najdete nebo on vás. A představte si, že potkáte někoho milého, s nímž si kromě jména nestihnete vyměnit žádné další kontakty. Pokud je na Facebooku, máte šanci, že se znovu sejdete.

Tak držím palce, přeju štěstí a jdu si vypít virtuální Plzničku, kterou mi jeden z přátel na Facebooku poslal. I to je totiž v této aplikaci možné.

Takže NA ZDRAVÍ!

Autorem článku je můj nevidomý kamarád a kolega Zdeněk Rybák.

Související odkazy

středa 1. července 2009

Automatická kontrola přístupnosti vyžaduje zodpovědnou interpretaci výsledků

On-line validátory přístupnosti mohou pomoci při testování některých opakujících se či snadno přehlédnutelných prvků (přítomnost vazby mezi formulářovými prvky a jejich popisky, alt popisky o obrázků, nadpisy, atp.). Pomáhají také eliminovat chyby, které mohou vzniknout působením lidského faktoru - například při manuálním testování rozsáhlého formuláře se může stát, že jeden či dva prvky testér přehlédne a nezkontroluje.

Jedním z validátorů, o kterém se v poslední době píše, je CheckMyColours.com. Slouží ke kontrole vzájemného kontrastu barev u všech DOM elementů stránky podle aktuálního algoritmu světelnosti i staršího - dnes už nepoužívaného - algoritmu rozdílu jasu a rozdílu barvy s ohledem na minimální požadavky, které vyžadují metodiky WCAG 2.0 a 1.0.

Protože nástroj kontroluje všechny prvky, je třeba ručně prověřit závažnost jednotlivých chyb a jejich případný dopad na reálnou přístupnost webu pro uživatele, kteří mají problémy s vnímáním barev.

Ukažme si to na příkladu. Vezměme si třeba...titulní stránku Seznam.cz. Checkmycolours.com nám sdělí, že našel 111 chyb. Číslo opravdu impozantní - až by se zdálo, že úvodní stránka Seznamu je z hlediska zvoleného kontrastu barev naprostá katastrofa.

Ukázka výstupu CheckMyColours

Při bližším pohledu ale zjistíme, že 19 chyb jde na vrub rozdílu jasu a 59 rozdílu barvy. Protože se jedná o dnes již nedoporučovaný algoritmus, můžeme tyto chyby celkem bez obav pustit z hlavy a věnovat se zbývajícím 33 chybám.

Z nich 14 se týká nedostatečného barevného kontrastu u značky hr. Ty také pro nás nejsou podstatné (nejedná se o textovou informaci), zbývá nám tedy 19 chyb.

Třída edit-text u značky a má na svědomí 8 chybových hlášení. Touto třídou jsou vyznačeny odkazy nastavit u jednotlivých gadgetů. U těch se žlutým pozadím je kontrastní poměr 4,4:1 (vyžadováno je 4,5:1), u těch s modrým pozadím je to o něco horší - 4,02:1. Zde už by si zvolené barvy mírnou korekci zasloužily.

Z 11 chyb, které nám zůstaly ve hře, se jich 8 týká buňky s class="tendence td-right up" a značky img v tabulkách s kurzy. Tato buňka ale žádnou textovou informaci nenese (při psaní tohoto článku v ní byl obrázek dostatečně kontrastní červené šipky), takže se opět nejedná o problém.

Zbývající tři chyby - id="foot", p, br - se vztahují ke copyrightu v patičce. Kontrastní poměr je 2,88:1, což je pod doporučovanou hranicí. Nejedná o hlavní sdělení stránky, takže nižší kontrast není žádný zásadní problém. Pokud by jej autoři ale chtěli upravit tak, aby minimálnímu požadavku na kontrastní poměr u algoritmu světelnosti vyhovoval, stačí změnit barvu písma například na #777777.

A to je vše. Postupným zkoumáním jednotlivých chyb jsme se dostali k tomu, že z hrozivých 111 chyb nám nakonec k řešení zůstaly dvě barevné kombinace - odkazy nastavit u gadgetů a copyright v patičce.

Rada závěrem tedy zní: až budete k testování používat jakýkoliv on-line validátor přístupnosti, nezapomínejte, že zobrazením výsledků on-line testu práce nekončí, ale začíná.

úterý 30. června 2009

Kniha tváří bez očí - vzhůru na Facebook!

Když už člověk jednou na Facebooku je, tak má koukat, aby byl pořádně vidět a aby si brzy udělal jméno a přátele. Pustil jsem se tedy do budování své facebookové identity, tedy do tvoření vlastního profilu. Základní informace jako jméno a datum narození si tahle vševědoucí aplikace pamatovala už z toho, jak jsem se do ní registroval, s tím tedy problém nebyl. Vůbec jsem brzy pojal podezření, že tahle "potvůrka" si toho pamatuje velice mnoho a snaží se dělat, jako by toho o mně věděla víc, než já sám - např. s kým bych se měl bavit, na čích fotkách jsem, atd., atd. Prozatím jsem jí a skrze ni svým přátelům ale chtěl sdělit toliko něco o svých zájmech, vášních, láskách a neláskách, suma sumárum všechno, co by druhé mohlo o mně zajímat. Ze základních informací stačilo doplnit jen tu, kterou někteří považují za vůbec nejpodstatnější, a sice, zda jsem nezadaný, případně zadaný a ským. V mém případě to bylo velice jednoduché - políčko "nezadaný" je tuším hned druhé shora. Ještě jsem uvažoval - aby to nebylo tak jednoduché - označit stav "je to složité", ale pak jsem to zamítl. Časem jsem objevil u jedné své kamarádky stav "je to složité s-" a jméno jejího přítele, což mě nadchlo. Každopádně, o tom, jak je přístupná funkce "ve vztahu s" pro nevidomé toho moc nevím, neměl jsem tu čest s žádným vhodným profilem, s nímž bych to mohl otestovat. Ale hádám, že to bude o něco jednodušší než v reálu. Rozhodně můžu slíbit, že až se nějaký vhodný profil najde, napíšu, jak se to dělá - tedy samozřejmě, jak se to dělá na Facebooku, v reálném životě si na to, obávám se, každý bude muset přijít sám.

Zeptej se mě, co rád čtu, a já ti odpovím, že mám rád šunkofleky

Tak přesně s tímhle pocitem jsem se vrhl na vyplňování dalšího dílu informací o mně, nadepsaného nějak jako zájmy a zaměstnání. Tento formulář je poměrně ožehavý, má poměrně hodně položek a člověk se v něm může snadno ztratit. Celou dobu, co jsem se zpovídal ze svých zájmů, oblíbených knih a filmů, jsem trnul, abych se nespletl a nenapsal k oblíbené knížce třeba Michaela Jacksona. Ale po několikerém pozorném čtení jsem odvážně stiskl tlačítko "uložit" a s milým překvapením zjistil, že můj politický názor je skutečně pod příslušným nadpisem a ze svého vyznání jsem se vyznal tam, kde mi bylo určeno. Trochu problematické je nastavit, kdo všechno tyto informace může vidět a dodnes tento problém nemám vyřešený, ale je pravda, že jsem ho nijak detailně neřešil, informace, které sdílím, může klidně vidět kdokoliv. Předpokládám, že s tím souvisí odkazy "Zdeněk přátelé", "pouze Zdeněk" nebo "všichni", ale u těchto odkazů není řečeno, co přesně dělají, takže možná vedou někam jinam. Tím se dostávám k jednomu z nejpalčivějších problému Facebooku. Ne vždy, když na něco kliknu, okamžitě poznám, co se stalo. Nové informace se ne vždy objevují na stejném místě a člověk často musí používat funkci na zaktualizování obrazovky (v mém odečítači se jmenuje "překreslit obrazovku"), aby se projevily nově otevřené položky. Také je dobré čas od času aktualizovat stránku jako takovou.

Pošta pro tebe

Také nové události jako například nové zprávy či komentáře se hledají poměrně nesnadno a šance, že si jich člověk hned všimne, je poměrně malá. Myslím, že vidomý uživatel je na tyto události upozorněn určitou barvou nebo jiným vizuálním poutačem pozornosti, ale ani našinec nemusí přijít zkrátka. Facebook má totiž tu milou vlastnost, že vás na všechny věci, které se týkají vašeho profilu, upozorní e-mailem. Dozvíte se tak třeba, že někdo okomentoval váš příspěvek nebo vás požádal o přátelství. Tato funkce se nejspíš bude dát nějak minimalizovat či snad dokonce úplně vypnout, ale někomu, kdo nekouká, bych to vřele nedoporučoval. V mailu je totiž obsažen i přímý link týkající se dané události. Máte tak zaručeno, že nepropásnete nic, co se vás na Facebooku týká, a můžete na to pohotově zareagovat.

Jak to vlastně vypadá?

Abych se přiznal, o vizuálních stránkách knihy tváří nemám sebemenší představu. Nevím tedy, jestli např. zeď uživatele skutečně vypadá třeba jako nástěnka, nevím, jestli novější události mají jinou barvu než starší - řečeno stručně - o grafickém designu Facebooku nevím zhola nic, a tak ani nevím, jestli přicházím o hodně. Řídím se však věcným obsahem a musím říct, že i bez grafiky jsem schopen s Facebookem docela slušně pracovat. To, že já sám nevidím fotky ostatních uživatelů, ovšem neznamená, že by i můj profil musel zůstat bez obrázků. "Vyzdobil" jsem ho tedy fotografií, na níž hladím krávu ležící na louce. Tu fotku vyfotil můj kamarád Bob, když jsem ho byl navštívit v Anglii, a po návratu se lidem povětšinou líbila. Ale uveřejnění každé fotky s někým vidomým konzultuju, povětšinou s bratrem, nerad bych omylem zveřejnil něco nevhodného nebo nějakou fotku, kde nevypadám přijatelně...

(To be continued)

Autorem článku je můj nevidomý kamarád a kolega Zdeněk Rybák.

Souvisejicí odkazy

čtvrtek 25. června 2009

Beletrik - knihy pro zrakově postižené do kapsy

Beletrik je nový projekt firmy Galop, s. r. o., významného tuzemského dodavatele elektronických kompenzačních pomůcek pro zrakově postižené. Cílem projektu je zpřístupnit služby digitálních knihoven pro zrakově postižené nevidomým a slabozrakým uživatelům prostřednictvím mobilních telefonů s hlasovým výstupem.

Projekt je rozdělen do několika kapitol (tak jsou nazývány jednotlivé etapy projektu) a v současné době jsou známy bližší informace o prvních třech kapitolách.

Nový český hlasový syntezátor s hlasy Jirka, Iva a Honza je první kapitolou tohoto projektu a bude v nejbližších měsících zdarma nabízen uživatelům odečítacího programu Mobile Speak, oficiálně zakoupeného v České republice.

Na podzim či v zimě vyjde druhá kapitola, přehrávač Beletrik. Bude se jednat o softwarovou aplikaci, umožňující jednoduché a pohodlné čtení textových souborů na mobilních telefonech s operačním systémem Symbian Series 60 3rd Edition, které již dnes používají stovky zrakově postižených. Pro uživatele ozvučených mobilních telefonů, zakoupených u firmy Galop, bude přehrávač taktéž nabízen zdarma.

Ve stejný čas by měla být k dispozici i třetí kapitola projektu, snadný přístup ke službám digitálních knihoven pro zrakově postižené přímo z prostředí aplikace Beletrik.

Bližší informace o projektu jsou k dispozici na www.beletrik.cz, případně v nahrávce z letošní prezentace na Tmavomodrém festivalu.

Držím Beletriku pěsti, ať se mu daří a je svým uživatelům brzy k užitku.

pátek 19. června 2009

Kniha tváří bez očí aneb jak se žije na Facebooku poslepu

Facebook je v současné době patrně nejpopulárnější sociální sítí. Odhaduje se, že čítá přes 170 miliónů uživatelů z celého světa. S nadsázkou se dnes tedy říká, že kdo není na Facebooku, jako by neexistoval. A existovat chce přeci každý, i když je třeba nevidomý. Ovšem, když na to nekoukáte, má to svoje úskalí. A právě o nich bude tento článek.

Dlouho jsem odolával

Když mi asi před dvěma měsíci přišla do emailové schránky první pozvánka na Facebook, s klidem jsem ji ignoroval. Nejsem člověk, který skočí hned na první špek jen proto, že je něco "in". Navíc, jako uživatel naší univerzitní platformy, která je takový Facebook v malém, vím, kolik to může stát času, pokud chce člověk udržovat svůj profil aktuální a při životě a našince o to víc, protože tyhle platformy nebývají vůči nevidomým zrovna přátelské. S naší platformou se to má tak, že často nevím, komu přesně píšu, kdo všechno mojí zprávu uvidí příp. kdo odepsal mně a občas to stojí dost úsilí se k požadovaným informacím propracovat. S těmito předsudky vůči Facebooku jsem s klidem ignoroval ještě dvě takové pozvánky, až mě čtvrtá zastihla v "objevovatelské/hravé" náladě. Klikl jsem tedy na odkaz vybízející mě, abych se přidal k Facebooku a vyplnil poctivě všechny údaje o datu narození, pohlaví apod. S tím ještě žádný problém nebyl, jednotlivá políčka byla řádně nadepsána, rozbalovací seznamy fungovaly. Prima, říkám si, třeba je ten Facebook vstřícný.

A pak přišla CAPTCHA

Údaje jsem vyplnil, heslo jsem si zvolil a pln dychtivého očekávání stiskl tlačítko "zaregistrovat se". A ouha... Opište text z obrázku Chviličku jsem si zanadával, ale pak jsem si všiml odkazu na alternativní zvukovou CAPTCHU, tedy kód, který ověřuje, že k aplikaci se pokouší přistoupit člověk a nikoliv např. spamovací robot.

Type the words you will hear. Don't worry if you miss one or two, just write what you got, ženský hlas mě tu tedy vybídl, abych nastražil uši a snažil se napsat tolik slov, kolik se mi jen podaří zachytit.

V anglických slovech dělám dost chyb, i když přesně vím, co chci napsat, a což teprve když vám do uší zazní patrně kousek nějakého anglického seriálu, ještě navíc značně zdeformovaný, aby roboti neměli šanci. Šanci jsem ale málem neměl ani já. Napoprvé jsem nedokázal rozeznat ani jediné kloudné slovo, při druhém přehrávání jsem nadával, to se nepočítá, a až při třetím jsem dostal první slovo. "Jack". Ale "Jack" aplikaci nestačil, chtěla slov víc. Asi po patnácti minutách jsem ale nakonec zvítězil a jakýmsi zázrakem se mi podařilo napsat slova, která se v textu patrně vyskytovala. Dodávám, že text byl samozřejmě pokaždé jiný. Zpětně jsem si říkal, že kdybych byl požádal někoho vidícího nebo využil některou z aplikací na obcházení CAPTCHA jako např. WebVisum, ušetřil bych si spoustu času, ale člověk občas zkrátka nezmobilizuje všechny prostředky, které má k dispozici.

Vzhůru na Facebook!

(To be continued)

Autorem článku je můj nevidomý kamarád a kolega Zdeněk Rybák, kterému tímto děkuji za tento i další díly, které mi přislíbil.

úterý 16. června 2009

WAI-ARIA v praxi

Je potěšující, že podpora přístupnosti RIA se dostává z roviny teoretické stále více do roviny praktické. Podpora už je nejen na straně prohlížečů a asistivních techologií, ale začíná přibývat i webů, které některé prvky z WAI-ARIA začínají implementovat. O tom, že se dají tyto prvky použít i mimo oblast RIA, svědčí následující dva příklady.

WordPress 2.8

Poslední verze oblíbeného blogovacího nástroje WordPress přináší ve výchozím tématu podporu landmarků, konkrétně rolí search, navigation, main, contentinfo, complementary, banner. Tedy každý, kdo používá Wordpress 2.8 a toto výchozí téma, má lépe zpřístupněný svůj blog, aniž o tom třeba ví ;-) V praxi je toto řešení k vidění například na blogu Marca Zehe.

ukázka landmarků na blogu Marca Zehe

Yahoo! News

Landmark Roles od minulého týdne používá také server Yahoo! News. Jeho čtenáři se tak mohou snáze zorientovat ve velkém množství informací a rychle najít tu, kterou hledají. Yahoo! News má definovány stejné Landmark Roles jako nový WordPress, což má pro uživatele i tu výhodu, že na obou webech ke stejným částem stránky přistupuje stejným způsobem a nemusí pátrat, zda část s vyhledáváním je na jednom webu uvozena nadpisem Hledání a na druhém Vyhledávání.

WAI-ARIA na Zdrojáku

Pokud vás tato tématika zajímá a hledáte více informací v češtině, pak zavítejte na Zdroják, pro který píšu na toto téma několik článků. Ten další, který mám rozpracován, se bude týkat podpory dynamických změn obsahu a tzv. živých oblastí.

U nás si sice na aktivní používání těchto novinek uživateli ještě chvíli počkáme (na lokalizaci JAWS 10 se teprve pracuje), ale myslím, že není na škodu o těchto věcech vědět a při úpravách stávajích či tvorbě nových webů už s nimi počítat a případně je implementovat.

pátek 12. června 2009

Twitter a přístupnost

Twitter dnes mohou používat bez větších obtíží i nevidomí uživatelé. Podívejme se, jak se jim s Twitterem pracuje, na jaká úskalí mohou narazit a jak je překonat. K testování jsem sáhnul po osvědčené a aktuálně používané kombinaci screenreaderu JAWS 9 a prohlížeče Firefox 3.0.10 s doplňkem WebVisum.

Registrace

Na první velkou, ale prakticky jedinou obtížně překonatelnou bariéru, narážíme hned v registračním formuláři, který je chráněn pomocí CAPTCHA. K dispozici je sice i audio verze, ale jelikož jsou slova hůře čitelná a audio verze pro nerodilého mluvčího prakticky nesrozumitelná, je třeba k přečtení CAPTCHA využít buď WebVisum nebo požádat někoho bez zrakové vady o pomoc. Jinak je formulář bez větších obtíží přístupný, za mírně obtěžující lze považovat opakování textu nadpisu Can't read this? u každého formulářového prvku.

Twitter poslepu

Poslání twítu ze standardního rozhraní je bezproblémové, čtení twítů také. Jednotlivé twíty jsou vyznačeny jako položky seznamu, takže lze hezky poznat, které informace k sobě patří. Co trošku chybí, je nadpis, uvozující hlavní obsah stránky. Pro jednoduché čtení tak standardní rozhraní dostačuje. Přístupné ale nejsou funkce pro vyznačení oblíbených twítů (hvězdička) a pro odpověď na twít.

Pokud je chce uživatel screenreaderu použít, musí pro twítování použít jiný nástroj. Na AccessibleTwitter je k dispozici přístupné rozhraní, umožňující plnohodnotné používání Twitteru i těm, kteří mají se standardním rozhraním problémy. Každý twít je uvozen nadpisem, obsah twítu vyznačen jako citace, přístupné jsou i funkce pro zprávu přímou zprávu příjemci, přidání twítu mezi oblíbené, odpověď na twít a ReTweet. Mírnou nevýhodou AccessibleTwitteru je nespolehlivost posílání twítů, jejichž délka se blíží 140 znakům - občas se stane, že twít nejde poslat.

To, že se nejedná jen o laboratorní test, ale že Twitter lze i bez kontroly zrakem opravdu používat, potvrzují například nevidomí uživatelé Twitteru Marco Zehe nebo můj kolega Roman Kabelka, kterému děkuji za poskytnuté konzultace k tomuto článku.

Související odkazy

čtvrtek 28. května 2009

Míjí uživatelské testování přístupnosti svůj cíl?

Michal Pařízek se v článku Ustoupí klasické audity uživatelskému testování přístupnosti? ptá čtenářů na názor na vztah klasického auditu přístupnosti a uživatelského testování přístupnosti. Původně jsem chtěl reagovat v komentářích, ale protože odpověď se mi přes noc trochu rozrostla ;-), udělal jsem z ní samostatný článek.

Spolehnout se při hodnocení přístupnosti pouze na uživatelské testování přístupnosti webu určitě není vhodné (a ani bych to nikomu nedoporučil), ale ani není rozumné uživatelské testování zcela opomíjet. Sami je aktivně používáme/nabízíme a nahlížíme na ně ne jako na alternativu, ale jako na významnou součást klasického auditu přístupnosti. Přístupnost by vždy měla odrážet aktuální situaci na poli asistivních technologií a navíc jsou oblasti (například přístupnost RIA), kde to bez uživatelského testování prostě nejde.

Michal v článku píše: "nikdy se nám nestalo, že by se v uživatelském testování objevilo něco závažného, co by formální audit neobjevil." Naše zkušenosti z testování jsou opačné a moji zrakově postižení kolegové, kteří testují web s asistivními technologiemi, docela často narazí na problém, který se při formálním auditu nemůže projevit - ať už je to kvůli chování asistivní technologie či proto, že "zdravý" testér nikdy nemůže věrně nasimulovat způsob vnímání informací handicapovaným testérem. Takže občas narazíme na něco, co bych – bez uživatelského testování – za problém nepovažoval, ale ve skutečnosti to problém je.

Uživatelské testování je důležité i pro poznání aktuálních potřeb handicapovaných uživatelů. Na základě těchto zpětných vazeb se pak dají upravovat metodiky či dávat doporučení k úpravám, které odrážejí aktuální stav přístupnosti.

Významu uživatelského testování také hraje do karet to, že se čas od času setkáváme s tím, že na webu, který prošel pouze formálním auditem přístupnosti - a u kterého jsme byli posléze (třeba při redesignu webu) požádáni o testování - měli handicapovaní uživatelé problémy. Jen formální audit přístupnosti tedy k dosažení reálné přístupnosti nestačil.

Kdybych to měl nějak uzavřít - výsledkem formálního auditu přístupnosti je formální přístupnost. Kvalitně provedený audit přístupnosti auditorem, který se v oboru aktivně pohybuje, zná potřeby handicapovaných uživatelů, sleduje trendy, atp., určitě dokáže spoustu případných chyb z hlediska přístupnosti odhalit. Ale pokud chceme mít jistotu, že web bude pro určitou skupinu handicapovaných přístupný (a použitelný) reálně (jde nám tedy o skutečné uživatele a ne o formální odškrtnutí políčka přístupnost - splněno), je nutné formální audit doplnit (ne nahradit) uživatelským testováním přístupnosti.

úterý 5. května 2009

Zahraniční zdroje o přístupnosti

Kvalitní zdroje v češtině, věnující se pravidelně přístupnosti, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Spousta zdrojů ale existuje v zahraničí a informace tak lze najít na celé řadě míst. Jared Smith z WebAIM vytvořil seznam nejlepších blogů o přístupnosti. Najdete mezi nimi takové perly, jako 456 Berea Street Rogera Johanssona, Marco’s accessibility blog Marca Zehe či The Paciello Group Blog. Některé blogy, uvedené v seznamu, jsem neznal, takže jsem si je přidal do čtečky a jsem zvědavý, co nového mi přinesou.

Dalším významným zdrojem informací o přístupnosti se v dnešní době stává i Twitter. I zde už se vytvořila početná komunita lidí, kteří se zabývají přístupností. Pokud Twitter používáte a a chcete jej využít pro získávání informací o přístupnosti, vyberte si z druhého seznamu od Jareda uživatele, kteří vás zajímají, a začněte jejich twíty sledovat.

Jaké zahraniční zdroje o přístupnosti sledujete vy? Znáte nějaké, které ve výše uvedených seznamech chybí, a stály by za pozornost?

čtvrtek 16. dubna 2009

Tmavomodrý festival 2009 - pozvánka na doprovodné akce

Zajímá vás speciální výpočetní technika pro zrakově postižené a novinky v této oblasti? Pokud ano, rád bych vás pozval 15. a 16. května 2009 do Brna na 20. ročník Tmavomodrého festivalu. Již tradičně jsme při příležitosti tohoto festivalu připravili doprovodné akce, zaměřené právě na oblast kompenzačních pomůcek na bázi výpočetní techniky.

Dvoudenní výstava kompenzačních pomůcek proběhne v pátek od 13 do 18 hodin, v sobotu pak od 9 do 13 hodin. Na co se můžete těsit? Novinek je letos celá řada. Například Adaptech představí nový automatický obnovovací a zálohovací systém, ACE Design hlasový vstup a výstup pro ovládání počítače s využitím hlasového ovládání MyVoice v kombinaci s odečítačem WinMonitor, Galop zápisníky PAC Mate Omni, Spektra mobilní telefon s programem TALKS&ZOOMS.

V sobotu pak od 9.30 proběhne přibližně 2,5 hodinový blok přednášek, věnovaný například novinkám v oblasti ozvučených mobilních telefonů, navigačních systémů či novému braillskému řádku Brailliant. Vyvrcholením sobotního programu bude finále druhého ročníku Memoriálu Zdeňky Vernarské.

Během výstavy také bude možnost zakoupit výrobek z výtvarné dílny pro nevidomé, košík z Dědiny, či knihu nevidomého Jiřího Maršálka Hledání a snění.

Nebudou chybět ani prezentace škol výcviku vodicích psů - Střediska výcviku vodicích psů SONS ČR z Prahy a Školy pro výcvik vodicích psů Milana Dvořáka z Adamova.

Pokud se tedy do Brna vydáte, určitě neuděláte chybu - výstava je jediná svého druhu u nás a pokrývá prakticky veškerý u nás dodávaný sortiment z této oblasti. A další bude zase až za rok ;-)

Související odkazy

středa 8. dubna 2009

Jak dopadlo testování přístupnosti webů v Bibliowebu a Zlatém erbu 2009?

Během uplynulých týdnů jsme se velmi aktivně věnovali testování přístupnosti. V soutěži Biblioweb 2009 jsme otestovali 43 webů, ve Zlatém erbu 2009 pak 28 webů.

Testovalo nás celkem 9 - 4 nevidomí, 3 těžce slabozrací a já s kolegou, takže testy byly opravdu důkladné a zaměřené na reálnou přístupnost webů. Různorodost našeho týmu testérů zajišťuje otestování webu handicapovanými uživateli s různými znalostmi a zkušenostmi, což testování více přibližuje reálnému používání webu touto skupinou uživatelů. Já a kolega jsme pak přístupnost hodnotili podle vybraných pravidel pro tvorbu přístupného webu s ohledem na aktuální trendy v oblasti přístupnosti. Výsledky jsme v rámci každé skupiny testerů zprůměrovali, pak udělali průměr těchto tří čísel, zaokrouhlili a výsledek byl na světě. Kromě bodového hodnocení každý testér web stručně okomentoval (co se mu líbilo či nelíbilo a proč tedy dal právě tolik bodů, kolik dal).

V soutěžích jsme také nominovali jeden ze soutěžních webů na cenu za nejlepší bezbariérový web. Každý z hodnotitelů přístupnosti měl možnost navrhnout až tři weby na tuto cenu. V Bibliowebu to bylo celkem jednoznačné, 8 z 9 možných nominací získal web Knihovny v Kondraci, ve Zlatém erbu byl letos docela těsný souboj mezi Petrovicemi a Ratměřicemi, který nakonec těsně (5:4) vyhrály Petrovice. Vítězům i Ratměřicím gratulujeme (před zaokrouhlením byl bodový rozdíl 3 setiny a rozhodla ta jedna nominace navíc).

Výsledky obou soutěží jsou již tradičně vyhlašovány na konferenci ISSS, které jsme se v pondělí a v úterý také zúčastnili. Podrobné výsledky testování (slovní komentáře poskytujeme provozovatelům soutěžících webů na vyžádání), příspěvky ve sborníku či podklady k prezentacím jsou k dispozici ve zprávě Naše účast na konferenci ISSS 2009.